The Subways – sličná blondýnka a dva rockeři. V takovém složení britští muzikanti působí na hudební scéně již více než deset let.
Za tu dobu vydali čtyři řadové desky, přičemž ta poslední spatřila světlo světa teprve v únoru letošního roku. Před dvěma chystanými březnovými koncerty v České republice vás dost možná zajímá, jak nová řadovka zní a také to, zda má kapela stále co nabídnout. Vše se dozvíte v následující recenzi.
Od posledního alba „Money and Celebrity“, v němž Subways dávají jasně najevo, že se umí a chtějí bavit i bez peněz, nás dělí necelé čtyři roky. Aktuální nahrávka s prostým názvem „The Subways“ obsahuje celkem dvanáct písniček s celkovou stopáží 33 minut. To sice není mnoho, ale pro rock´n´rollový nářez, který Britové na novince předvádí, to bohatě postačí.
První polovina desky funguje jako rozjezd pro navození té správné nálady. Rozhodně se ale nedá říct, že by se úvodní skladby „My Heart Is Pumping To a Brand New Beat“,„Dirty Muddy Paws“ či „Good Times“ nemohly zařadit mezi kvalitní songy kapely. Výrazně slabší článek budete v podstatě na celé desce zkrátka hledat jen stěží.
Prvních pět písniček vás výborně naladí a ujistí, že zklamání se konat určitě nebude. Předělovou, komplikovanou láskou nasycenou a především nádhernou baladou „Because Of You (Negative Love)“ se dostáváme do druhé poloviny desky. Rychlá a svižná „Just Like Jude“ udává tempo a anticipuje nejzdařilejší songy desky vůbec, jimiž jsou „Black Letter“, v níž si Billy Lunn div nestrhá hlasivky, a „Twisted Game“ s přerývanými vokály Charlotte Cooperové a Billyho.
Předcházející „We Get Around“ klasickým zvukem připomíná ranou tvorbu kapely, závěrečná skladba s výmluvným názvem „Is That Enough“ se nás ptá, zda máme dost. Odpověď už jste do možná mezi řádky vyčetli, ale my ji budeme formulovat až v závěrečném verdiktu.
Eponymní album je energickou záležitostí, disponující nefalšovaným rockovým nářezem, zvučnými riffy, říznými kytarami, chraplavým vokálem Billyho Lunna, přímočarými bicími Joshe Morgana a Charlottou Cooperovou, jejíž hlas s frontmanovým perfektně ladí.
Nejde o desku revoluční a v kontextu tvorby Subways ani výrazně převratnou. Kapela se na ní drží toho, co jí jde nejlépe – tedy ona zmiňovaná přímočarost, střídání tvrdších pasáží s těmi jemnějšími, perfektní vokály a energie stříkající všude kolem.
Na desce uslyšíte ozvěny žánrových kolegů z The Hives, Royal Blood, ale místy třeba i Babyshambles. Pakliže patříte mezi stálé fanoušky britských rockerů, čeká vás perfektní a ničím nerušená jízda.
Pro Subways nepolíbené bude linearita a prakticky neustále stejný zvuk songů i jednotlivých desek dost možná překvapující v negativním smyslu slova, my ho ale vnímáme jako pozitivum.
Interpret: The Subways
Album: The Subways
Datum vydání: 6. 2. 2015
Délka alba: 33 minut