Osudy bývalých i současných členů britské rockové skupiny Rolling Stones, která před 50 lety, 12. července 1962, poprvé vystoupila v zakládající sestavě v londýnském klubu Marquee (řazeni abecedně):
Rolling Stones – Mick Jagger (68) – Zpěvák, skladatel, frontman skupiny, který občas hraje i na kytaru a harmoniku, a také příležitostní herec. Michael Phillip Jagger se narodil v Dartfordu jižně od Londýna v roce 1943. Krátce studoval na prestižní Londýnské ekonomické školy, z níž ho ale brzy vyhodili. Osudové bylo jeho setkání s kamarádem z dětství Keithem Richardsem v roce 1960. Oba zjistili, že milují americké bluesmany a založili kapelu. Společně napsali většinu jejích písní. Idol fanynek, které šílí při jeho tanečních kreacích i vyšpulených rtech, byl současně pragmatickým podnikatelem a na rozdíl od Richardse včas dokázal ubrzdit konzumaci alkoholu a drog. Proslul též četnými milostnými avantýrami s modelkami, zpěvačkami či herečkami, ženatý byl několikrát. V roce 2003 byl pasován na rytíře, což těžce nesl jeho druh Richards: „Tak už jim taky leze do zadku. Vždyť ti samí lidé nás posílali do vězení“. Kromě desek se Stones vydal pět ceněných sólových alb.
Rolling Stones – Brian Jones (1942 – 1969) – Blonďatý hudebník byl jedním ze zakládajících členů Rolling Stones a zpočátku dokonce lídrem. Hrál na kytaru, foukací harmoniku a řadu dalších, někdy i exotických nástrojů. Postupně ale jeho pozice v kapele slábla i kvůli drogovým skandálům, což Jones těžce nesl, a otěže přebrala skladatelská dvojice Jagger a Richards. V červnu 1969 Jones skupinu opustil a měsíc poté byl nalezen mrtvý na dně bazénu svého domu v jižní Anglii. Vyšetřovatelé tehdy dospěli k závěru, že jeho smrt byla důsledkem nešťastné náhody. Podle oficiální verze se utopil, když byl pod vlivem alkoholu a drog. Dodnes se ale množí dohady, že Jonesova smrt nebyla náhoda. Už v roce 1994 vyšly dvě knihy, ve kterých se tvrdilo, že ho zavraždil londýnský stavitel, kterého si Jones najal na úpravy domu. Jones se narodil 28. února 1942 v Cheltenhamu v hrabství Gloucestershire. Vyrůstal v hudebně založené rodině, hrál na klarinet a v počátku ho ovlivnil jazz.
Rolling Stones – Keith Richards (68) – Kytarista a skladatel skupiny, bez jehož písní a kytarových rifů, ale i ostře řezané tváře a havraních vlasů by Stones nikdy nebyli tím, čím jsou. Richards byl vždy ten opravdovější a vzdorovitější. Narodil se také v Dartfordu, chodil do umělecké školy a začal pracovat v reklamě. Záhy ale poslal svého šéfa do patřičných míst. O Richardsovi se říká, že prý jen on a štír přežijí atomovou válku. Není divu. Množství alkoholu a drog jím zkonzumované by zabilo několik urostlých chlapů. Spousty let byl závislý na heroinu, kvůli drogám měl i oplétačky se zákonem. Většina fanoušků považuje za zázrak, že stále žije. „Bourbon v ruce, kytaru na zádech a zákon v patách,“ tak kdysi trefně popsala Richardse zpěvačka Marianne Faithfullová, jedna z Jaggerových přítelkyň.
Kvůli drogám se poprvé dostal do problémů v roce 1967, kdy policie přišla prohledat při jednom večírku jeho sídlo. Richards plný LSD si tehdy myslel, že u něj zazvonili trpaslíci. „Koukám ven a tam byla spousta trpaslíků a všichni měli stejný oblečení… ‚Skvělý šaty!,‘ říkám jim. ‚Jste pozvaní? To je jedno. Pojďte dovnitř, venku je zima.‘,“ vzpomíná Richards v nedávno vydaných pamětech, které vyvolaly pořádný poprask, protože se v nich kromě jiných pikantností vyjadřoval i k velikosti Jaggerova penisu. Kromě desítek desek se Stones vydal i čtyři sólová alba.
Rolling Stones – Mick Taylor (63) – Brilantní a velice uznávaný kytarista začínal jako mladíček v legendárních Bluesbreakers Johna Mayalla, kde na postu sólového kytaristy vystřídal Erika Claptona. V roce 1969 se přidal k Rolling Stones. Za jeho působení ve skupině vydali Rolling Stones svá nejtypičtější a nejúspěšnější alba. Důvodů jeho odchodu ze Stones je více, například neshody s Richardsem nebo nenaplněné skladatelské ambice. Poté odešel na sólovou dráhu a kromě svých projektů se jako host zúčastnil nahrávání nesčetného množství alb známých hudebníků. V listopadu 2001 předvedl své nesporné umění i v ČR.
Rolling Stones – Charlie Watts (71) – Vypadá jako bankéř, miluje jazz a staré automobily, moc toho nenamluví a vyhýbají se mu skandály, tak by se dal popsat bubeník, který přišel do rodící se kapely v roce 1963. Jagger i Richards svorně prohlašují, že Charlie je se svým úsporným bubnováním hybnou silou skupiny. V dobách sporů mezi hlavními protagonisty byl také respektovaným smírčím soudcem. „Charlie jen zřídka vysloví názor, ale když už to udělá, musíte mu naslouchat. Zeptám se ho třeba ‚Charlie, mám jít za Mickem do pokoje a oběsit ho?‘ A on řekne ‚ne‘. Na jeho názor dám,“ řekl Richards o Wattsovi, kterého Magazín Vanity Fair před lety zařadil vedle Freda Astaira na seznam adeptů Síně slávy nejlépe oblékaných lidí. Watts rád prohlašuje, že desky Rolling Stones neposlouchá a s potutelným úsměvem říká, že rokenrol mu připadá trochu „monotónní a primitivní“ a o hraní s kapelou prohlašuje, že to je „celkem spolehlivý způsob, jak si vydělat peníze“.
Rodák z Londýna navštěvoval jednu z londýnských uměleckých škol a po studiu začal pracovat jako grafik v reklamě. Ve srovnání s ostatními byl Wattsův soukromý život nejméně bouřlivý. V 80. letech si ale i on prodělal období alkoholové a drogové závislosti, což později označil za krizi středního věku. Ve volném čase se věnuje své největší hudební lásce – jazzu a swingu. Dříve to bylo například s bigbandem Charlie Watts Orchestra, v roce 2010 se v Praze představil s kapelou The ABC & D of Boogie Woogie. V roce 2004 se vyléčil z rakoviny hrtanu.
Rolling Stones – Ronnie Wood (65) – Wood se k Rolling Stones připojil v polovině 70. let a lidsky i hudebně do skupiny rychle zapadl. Jagger ale dlouho váhal přijmout Wooda za oficiálního člena. Kromě Rolling Stones je oceňován jako kytarista skupiny Faces, kde působil s Rodem Stewartem, nebo spoluhráč kytaristy Jeffa Becka. Stínem na Woodově kariéře jsou jeho problémy s alkoholem. Několikrát se již léčil, ale jde to prý těžko: „Je to čtyřicetiletý návyk. Je těžké změnit životní styl…Bez alkoholu je to poněkud nudné.“ Současně kritizuje své kolegy, že „vždycky musejí jít domů odpočívat a všechny podělané flámy nechávají na mě.“ Woodovi navíc byla v minulosti údajně voperována do nosu umělá přepážka – důvodem bylo dlouhodobé šňupání kokainu. V posledních letech zaznamenal jistý úspěch také jako malíř a vydal řadu sólových projektů.
Rolling Stones – Bill Wyman (75) – Baskytarista, který ze skupiny odešel v roce 1992 po 30 letech, během kterých byla jeho přesná hra spolu s bubny Charlieho Wattse pilířem rytmické sekce. Tehdy prohlásil, že kapelu opouští v době, kdy „dosáhla vrcholu a další cesta už mohla vést jednom dolů“. ve skupině ho nahradil jazzman Darryl Jones. Ve „Stounech“ se Wyman cítil hudebně nedoceněn, nebyl mu po chuti autorský monopol Mick Jagger-Keith Richards, který mu „povolil“ složit jen dvě písně. V roce 1997 založil vlastní kapelu The Rythm Kings (v roce 2005 zahráli i v Praze), která hraje směs blues, soulu a rokenrolu. Wyman, vlastním jménem William George Perks, je autorem pamětí s názvem Stone Alone. Rád fotografuje, zrealizoval několik výstav. Hudebník proslul dlouhou řadou milostných avantýr, ve svých pamětech se například chlubí, že co se týče žen byl „nejproduktivnější“.
Poznámka: Se skupinou Rolling Stones nahrávala a vystupovala řada dalších hudebníků. Za šestého člena skupiny je někdy označován pianista Ian Stewart (zemřel v roce 1985), který skupinu zakládal a podílel se na četných nahrávkách i koncertech. K dalším stálým spolupracovníkům patřili nebo stále patří saxofonista Bobby Keys a klávesisté Nicky Hopkins a Chuck Leavell. Z počátků je třeba zmínit bubeníka Tonyho Chapmana, kterého vystřídal v roce 1963 Watts, a baskytaristu Dicka Taylora, předchůdce Billa Wymana. Oba hráli na památném koncertu v roce 1962.
zdroj: (ČTK) – David Preisler rmi