„Buď sám sebou. Zvláště nepředstírej city a nestav se cynicky k lásce, neboť tváří v tvář vší vyprahlosti a rozčarování je věčně svěží jako tráva.“
„Přijímej klidně, co ti radí léta, a až přijde čas, s půvabem se vzdej toho, co náleží mládí. Rozvíjej sílu ducha, aby tě mohla ochránit v nenadálém neštěstí. Ale netrap se představami. Mnoho obav se rodí z únavy a osamělosti.“
„Buď k sobě přísný, ale ne tvrdý. Jsi dítětem vesmíru, ne méně než stromy a hvězdy. Máš právo být zde. Ať ti to je jasné či ne, vesmír se nepochybně rozvíjí tak, jak má. Žij proto v míru s Bohem, jakkoli si ho představuješ.“
„Ať je tvé usilování v hlučném zmatku života jakékoliv, udržuj pokoj ve své duši. Přes všechny nedokonalosti je to krásný svět. Buď k němu pozorný.“
Básně v próze Maxe Ehrmanna pod názvem Desiderata (Desideratum Poem) byly mnohokrát přeloženy do ruského jazyka různými překladateli. Nicméně všichni se dopustili těch či oněch nepřesností.
Důvodem k těmto chybám není ani tak nedostatek překladatelského důvtipu nebo nedostatečná kvalifikace překladatelů, jako spíš samotná podstata tohoto díla, která u každého čtenáře vyvolává odlišné emoce a pocity …
článek pokračuje na další stránce..