Brambory jsou dražší než banány. Z údajně zdravého rybího masa, vyteče polovina vody. Masné výrobky neobsahují maso. V letáku hypermarketu je 30 inzerátů na půjčení peněz. Jogurt obsahuje 45% mléka. Vepřová žebra jsou dražší než vepřová kýta.
I během rozhovoru s kamarádem si telefonujeme. Čím více věcí máme, tím více toužíme po dalších. Mobil má tolik funkci, že se jimi chlubíme přátelům, ale pro život jsou nevyužitelné.
Švestky dovážíme z Argentiny, maliny ze Španělska, česnek a cibuli z Peru …. Státní svátek je důvodem opít se, ale proč je ten den svátkem, to 90% lidí neví. Pláčeme při pohledu na opuštěné psy, ale opuštění lidé nás nezajímají. Slovo děkuji nahradilo „co za to“.
Máslová buchta má záruku 12 měsíců. Kilo sušeného slepičího hovna je dražší, než kilo kuřecích stehen. Ve městě máme 200 pizzerií, ale „vepřo-knedlo“ si nedáme nikde.
na druhé stránce…
Návštěva kulturních památek vyjde rodinu na tisíce. Polovina rodičů nemá peníze na to, aby své děti poslala na lyžařský kurz. Doma denně uklízíme, ale odpadky házíme mimo popelnice. V televizi večer přepínáme „miliony“ programů, ale najdeme jen vaření celebrit, reality show nebo reklamy.
Svým blízkým zašleme i třicet stupidních esemesek, ale ani jednou se nezeptáme jak se mají. Pod pojmem „kultura“ se nám vybaví návštěva multi kina. Pořizujeme si na splátky nadupaná auta, i když jen jednou týdně jedeme do hypermarketu a jednou měsíčně navštívit své rodiče v domově důchodců.
Nejprodávanější knihy jsou kuchařky každého, kdo se objevil v televizi, životopisy pseudo hvězd a horoskopy.
Existuje 30 časopisů pro ženy, ale ani jeden pro normální ženy. Nejčtenější článek na netu v rubrice kultura, byl ten, jak si Hanychová žehlila kalhoty na těle napařovací žehličkou a opálila si frndu. Stát dává církvím miliardy, ale do kostela se přes den nedostaneme a když ano, tak jen za vstupné. Kam tedy kráčíme ?? Já už to vím: „Do prdele !!“