Nesedl jsem si slušně k jídlu a nevychutnal jsem si ho, všechno kvůli péči o děti.
Byl jsem mentálně a fyzicky vyčerpaný, chtěl jsem spát alespoň 20 hodin v kuse. Opak byl pravdou, po třech hodinách spánku dítě opět plakalo.
Zkusil jsem žít v tvých botách 2 dny a 2 noci. A můžu ti říct, že jsem si hodně uvědomil.
Zažil jsem tvou únavu.
Uvědomil jsem si, že být matkou je neustálá oběť.
Zjistil jsem, že je to rozsáhlejší než být ve firmě 10 hodin a dělat finanční rozhodnutí.
Děsí mě, že ses musela vzdát své profese a ekonomické svobody, jen abys byla dětem k dispozici.
Obětovala ses a nešla ven s přáteli, nešla si cvičit, nebo jen během noci nespala.
Uvědomil jsem si, že ses musela cítit zklamaně, když tě moje máma kritizovala za výchovu našich dětí. Nikdo neví lépe, co je vhodné pro děti než jejich máma.
Uvědomil jsem si, že je na tebe vyvíjen velký společenský tlak. Nikdo si tě nevšímá, neocení a neohodnotí tě.“
Napsal jsem ti tento dopis nejen proto, abys věděla že mi chybíš, ale i proto, že už nechci prožít den bez toho, abych ti řekl toto:
„Jsi velmi statečná, děláš to skvěle a obdivuji tě.„
Tento emotivní dopis je pro všechny matky, které se o nás starají a my to bereme jako samozřejmost. Děkujeme z hloubky srdce.