Remarque byl neuvěřitelný člověk, byl intelektuálem se zranitelnou duší a velkým talentem, který si nepřipouštěl.
Život spisovatele nebyl snadný, protože v poměrně mladém věku odešel do války, kde byl vážně zraněn. Nacisté spálili jeho texty a vztahy se ženami pro něj byly trýznivé a značně bolestné.
Zkušenosti, které mu poskytl život, zanechaly obrovskou stopu v jeho díle. Láska a válka – to jsou hlavní témata jeho knih. Psal o vášnivé a pronikavé lásce, o válce, hrozném a ničivém osudu mnohých, o ztracené generaci, která přežila hrůzy války.
Vybrali jsme si ty nejinspirativnější, nejpronikavější a jednoduše nejlepší citáty z Remarquových knih. Do každého z těchto románů Tři kamarádi, Vítězný oblouk, Na západní frontě klid a Nebe nezná vyvolených vložil Remarque všechny své životní zkušenosti a své srdce, které toho tolik přežilo.
O životě
Výčitky svědomí jsou nejméně užitečnou věcí na světě. Nic se nedá vrátit. Nic se nedá napravit. Jinak bychom byli všichni svatí. Nebylo záměrem života stvořit nás dokonalými. Ten, kdo je dokonalý, patří do muzea.
Říká se, že nejtěžší je přežít prvních sedmdesát let. Pak už to jde hladce.
Život, to je plachetnice s příliš mnoha plachtami, takže se může kdykoliv převrátit.
To, co nemůžete dostat, se vždy zdá být lepší než to, co máte. V tom spočívá romantika a hloupost lidského života.
Zásady se někdy musí porušovat, jinak z nich není žádná radost.
Ať se s vámi děje cokoli, nic si neberte moc k srdci. Jen málo věcí na světě je opravdu důležitých.
Je lepší zemřít, když chcete žít, než se dožít doby, kdy chcete zemřít.
Největší nenávist vzniká vůči těm, kterým se podařilo dotknout se srdce, a pak plivnout do duše.
Toho, kdo je schopen odpustit s úsměvem, je třeba se držet.
.
O štěstí
O štěstí můžete mluvit asi tak pět minut, ne více. Nedá se říct nic víc než to, že jste, že jste šťastní. Ale o neštěstí mohou lidé mluvit celé noci.
Jednoduše šťastné jsou dnes jenom krávy.
Jen nešťastník ví, co je štěstí. Šťastlivec necítí radost ze života víc než manekýn. Radost předvádí, ale není mu dána. Světlo nezáří ve světle. Září ve tmě.
Ve skutečnosti je člověk opravdu šťastný jen tehdy, když se nemusí ohlížet na čas a když ho nežene strach. Ale přesto, i když vás žene strach, můžete se smát. Co jiného vám taky zbývá?
Nejkrásnější město je to, kde je člověk šťastný.
Štěstí je ta nejneurčitější a nejcennější věc na světě.
O lásce
Teprve když se s někým definitivně rozejdete, začnete se opravdu zajímat o všechno, co se ho týká. To je jeden z paradoxů lásky.
Nikdo nám nemůže být cizejší než ten, koho jsme dříve milovali.
Co může dát jeden člověk druhému kromě trochy tepla? A co může být víc než to? Nikdy si k sobě nepouštějte nikoho příliš blízko. Jakmile si ho jednou k sobě pustíte, budete si ho chtít udržet. Ale udržet se nedá nic…
Lidský život je příliš dlouhý na jedinou lásku. Prostě příliš dlouhý. Láska je úžasná. Ale jeden z nich se vždycky začne nudit. A druhému nic nezbývá. Ustrne a na cosi čeká… Pošetile čeká…
Pouze ten, kdo nejednou byl sám, zná štěstí setkání se svou milovanou.
Láska netoleruje vysvětlení. Potřebuje činy.
„Ne,“ řekl rychle. „Jen to ne. Zůstat přáteli? Pěstovat malinkou zahrádku na chladnoucí lávě hasnoucích citů? Ne, tohle není pro tebe a pro mě. To nastane až po malých intrikách a dokonce i tak se to jeví jako falešné. Neznehodnocujte lásku přátelstvím. Konec znamená konec.“
Každá láska touží být věčná. V tom je její věčné utrpení.
Žena se láskou stává moudřejší a muž ztrácí hlavu.
Jak trapným se člověk stává, když opravdu miluje! Jak rychle ztrácí sebevědomí! A jak osamělý si připadá; všechny jeho vychvalované zkušenosti náhle zmizí jako dým a on se cítí tak nejistý.
další citáty najdete
.O ženách
Ženám není třeba nic vysvětlovat, ale musí se s nimi prostě vždy vycházet.
Jednu věc si, chlapče, zapamatuj: nikdy, nikdy a ještě jednou nikdy nebudeš směšný v očích ženy, pokud pro ni něco uděláš.
Ženy by se měly buď blahořečit, nebo nechat být. Všechno ostatní je lež.
Zdá se mi, že žena by neměla říkat muži, že ho miluje. O tom by měly mluvit její zářivé, šťastné oči. Jsou výmluvnější než všechna slova.
Pokud žena patří jinému, je pětkrát víc žádoucí než ta, kterou můžete získat − staré pravidlo.
Stál jsem vedle ní, poslouchal jsem ji, smál se a přemýšlel, jak strašné je milovat ženu a být chudý.
Žena − to není kovový nábytek; žena je květina. Nechce iniciativu. Potřebuje prosluněná, hezká slova.
Je lepší říci jí každý den něco příjemného, než pro ni se zachmuřeným běsněním pracovat.
O člověku
Čím je člověk hloupější, tím větší má o sobě mínění.
Je chybou předpokládat, že všichni lidé mají stejnou schopnost porozumět.
Není nic únavnějšího, než se účastnit toho, když člověk předvádí svůj rozum. Zvlášť, pokud ho nemá.
Nic není ztraceno, opakoval jsem. Člověka ztratíte, jen když zemře.
Pokud chcete, aby si lidé ničeho nevšimli, není třeba se hlídat.
Nejjednodušší charakter mají cynici, nejnesnesitelnější mají idealisté. Nezdá se vám to divné?
Čím méně je člověk domýšlivý, tím výše stojí.
Dokud se člověk nevzdá, je silnější než jeho osud.