VIRAL Země, kde poslanci nemají soukromé poradce, nemají nárok na doživotní penzi a...

Země, kde poslanci nemají soukromé poradce, nemají nárok na doživotní penzi a kávu si platí sami!

A to je správný přístup

Denní život švédských poslanců parlamentu bude strohý: kanceláře o rozloze sedm metrů čtverečních, malé byty pro úředníky a omezení používání peněz daňových poplatníků v parlamentních činnostech.

Švédští poslanci nemají další výhody, jako mají například poslanci z jiných zemí (rozpočet na charterová letadla, pomoc při pronájmu bydlení, najímání soukromých poradců, pomoc při placení zdravotnických nákladů a další).

Kromě toho pojem „parlamentní imunita“ ve Švédsku prostě neexistuje!

INGEMAR EDFALK/SVERIGES RIKSDAG

„Jsme obyčejní občané,“ uvedl náměstek sociálně demokratické strany Per-Arne Håkansson v rozhovoru o švédském parlamentu pro BBC News Brazil.

„Není důvod poskytovat poslancům zvláštní výsady, protože naším úkolem je zastupovat občany a znát realitu, ve které žijí. Zastoupení občanů je výsadou samo o sobě, protože máme možnost ovlivňovat směřování země.“

349 švédských poslanců dostává − stejně jako předseda parlamentu − roční kartu na využívání veřejné dopravy.

CAMILLA SVENSK/SVERIGES RIKSDAG

Služebních vozů jsou málo a jejich použití je omezené. Parlament má pouze tři vozy, model Volvo S80. Tato přeprava je k dispozici pouze předsedovi Parlamentu a jeho třem místopředsedům pro oficiální akce.

„Toto není váš taxík,“ vysvětluje Rene Poedtke z parlamentního administrativního sektoru. „Služební vozidla nejsou vhodná na to, aby vás vozila domů nebo do práce.“

Ve Švédsku je jediným politikem, který má právo na auto, premiér. Auto patří Státní bezpečnostní službě Švédska. Podle vládního poradce mohou ministři požadovat vozidla, „pokud k tomu mají dobré důvody“.

Hrubá mzda člena švédského parlamentu činí 66 900 SEK měsíčně (přibližně 7 200 USD). Poté, co zaplatí vysoké daně, činí čistá mzda přibližně 40 000 švédských korun (asi 4 300 dolarů), což je dvakrát méně než to, co vydělává ve Švédsku učitel základní školy.

Má-li poslanec volební základnu mimo Stockholm, může požádat o tzv. „traktament“, pomoc pro dny v týdnu, kdy pracuje v hlavním městě země. Tato pomoc, určená výlučně pro poslance, kteří nemají v hlavním městě trvalý pobyt, činí 110 SEK (přibližně 12 USD).

Až do roku 1957 neměli poslanci švédského parlamentu ani plat: dostávali pouze příspěvky od členů strany

Rozhodnutí o stanovení platu poslanců bylo učiněno, jak bylo zaznamenáno v archivu parlamentu, poté, co byl přijat závěr, že žádný občan by neměl být „zbaven možnosti stát se zástupcem z ekonomických důvodů“. Ale výše mzdy by neměla být „tak vysoká, aby se stala ekonomicky atraktivní“.

A žádný poslanec nemá právo zvýšit svůj plat: ve Švédsku je plat poslanců stanoven nezávislým výborem zvaným Riksdagens Arvodesnämd.

CAMILLA SVENSK/SVERIGES RIKSDAG

Tento výbor tvoří tři osoby: prezident, který je obvykle penzionovaný soudce, a dva zástupci, kteří jsou obvykle bývalými úředními osobami nebo novináři.

„Není mezi námi žádný poslanec, jsme nezávislý výbor, Rada Parlamentu nám nemůže dávat žádné pokyny,“ říká jeho prezident Johan Hirschfeldt.

Bývalý prezident Stockholmského odvolacího soudu Hirschfeldt vysvětluje, že výbor se schází jednou ročně, po evropské letní přestávce.

„To ale neznamená, že se poslancům plat každý rok zvyšuje,“ upřesňuje.

Pro posouzení, zda se mzdy mají zvyšovat, analyzuje výbor ekonomické podmínky společnosti jako celku, včetně inflace a výkyvů mezd ve veřejném a soukromém sektoru.

„Až se setkáme příště, vyhodnotíme obecné okolnosti a možná se rozhodneme zvýšit plat o 1 % nebo 1,5 %, nebo se možná rozhodneme, že to vůbec neuděláme,“ říká Hirschfeldt.

Rozhodnutí výboru je suverénní: nemůže být napadeno a nevyžaduje hlasování v parlamentu.

„Poslanci nemají možnost v tomto procesu rozhodovat a já nevím, zda jsou s platem spokojeni nebo ne, protože žádný z poslanců nikdy nepožádal o více a ani si nestěžoval,“ říká prezident.

Pouze politici s volebními obvody mimo hlavní město a nevlastnící nemovitost ve Stockholmu mají právo žít v bytech pro úředníky

CLAUDIA WALLIN

Byty mají v průměru 45,6 m2. Ty, které mají pouze jeden pokoj, mají jen 16 metrů čtverečních. Z celkového počtu 197 domů spravovaných švédským parlamentem, má pouze osm od 70 do 90 metrů čtverečních.

Nejmenší byty připomínají ve skutečnosti buňky velmi moderní věznice nedaleko Stockholmu, kde mají vězni, stejně jako ve většině švédských věznic, také samostatnou koupelnu.

V těchto budovách není pračka, myčka ani manželská postel. Většina z těchto apartmánů nemá ani ložnici: jeden pokoj vybavený rozkládací pohovkou slouží jako obývací pokoj a ložnice.

„V případě potřeby můžeme zajistit přistýlku na kolečkách, například při návštěvě příbuzného,“ říká jeden ze členů parlamentu.

Kromě toho si poslanci bydlení sami připravují a uklízejí. Podle správního oddělení švédského parlamentu se bezplatný úklid provádí pouze jednou ročně, během letních parlamentních prázdnin.

A to pořád není všechno: byty jsou určeny výhradně pro poslance. Manželé, příbuzní a děti nemají právo žít nebo prostě strávit noc ve státním bytě bez placení.

CLAUDIA WALLIN

Pokud přijede příbuzný poslance na noc, má poslanec jeden měsíce na to, aby zaplatil poplatek za noc do státní pokladny.

.

V sále každé parlamentní budovy se nachází pult s deníky a různé publikace

Jsou určeny pro kolektivní využití poslanci: předplatné novin a časopisů je financováno stranou a poslanci nemají osobní rozpočet na předplatné.

„Můžeme si vzít noviny do své kanceláře, přečíst si je a ihned je zase vrátit na pult,“ řekl poslanec Per-Arne Håkansson.

Můžeme také číst noviny a další publikace v parlamentní knihovně, která prostřednictvím aplikace nabízí poslancům, aby si je přečetli na svém mobilním telefonu.“

Členové Parlamentu si kávu platí sami

CLAUDIA WALLIN

Nemají číšníky a za jídlo musí platit. Po jídle musí každý poslanec odnést svůj talíř na místo, kde se shromažďují podnosy, vedle kuchyně.

Každý si sám umyje talíř a příbor. Navíc žádný švédský poslanec nemá právo na náhradu stravování v luxusních restauracích.

Nemají sekretariát ani soukromé poradce

JESSICA GOW/AFP/GETTY IMAGES

„Žádný poslanec nemá soukromého tajemníka a nemůže najmout konzultanty,“ vysvětluje Mats Lind z oblasti parlamentních služeb.

Ve švédském systému dostává každá politická strana zastoupená v parlamentu omezené finanční prostředky, aby najala skupinu asistentů a poradců, kteří tvoří tzv. sekretariát stran. A tato skupina úředníků slouží všem poslancům strany.

Jinými slovy, poslanci mají skupinu poradců a asistentů, kteří mimo jiné připravují politickou analýzu a mají na starosti styk s tiskem.

Tiskový tajemník Sociálně demokratické strany uvádí seznam: 101 zaměstnanců pracuje společně pro 100 poslanců. Tento tým úředníků zahrnuje poradce a analytiky politických otázek a tiskových vztahů, stejně jako některé administrativních asistenty, kteří obvykle nejsou k dispozici poslancům pro osobní úkoly.

„Každý poslanec má svůj vlastní rozvrh, připravuje si své projevy, organizuje svá setkání a rezervuje si své jízdenky na vlaky nebo letenky,“ říká poslanec.

Mezi informacemi, které každý švédský poslanec obdrží při zvolení, je 35stránkový průvodce nazvaný „Cestovní řád“ („Reseregler“).

Zde jsou některá doporučení pro poslance:

AFP

• Vyberte si nejlevnější způsob, jak se dostat do cíle: vlak, auto nebo letadlo;

• Auta pro cestování musí být pronajata v cestovní kanceláři Parlamentu, s využitím společností, se kterými má Parlament smlouvy. Vzhledem k nákladům a ochraně životního prostředí nelze pronajmout speciální nebo luxusní automobily;

• Pokud poslanec jezdí vlastním autem, měl by zvolit nejkratší možnou trasu, pokud neexistují konkrétní důvody pro delší cestu;

• Poslanecká sněmovna by měla používat taxi, pokud neexistuje alternativa k veřejné dopravě, nebo pokud k tomu existují zvláštní důvody;

• Pokud jde o cesty do zahraničí, švédský poslanec nemůže utratit více než 50 000 švédských korun (přibližně 5 400 dolarů).

Bez doživotní penze

Švédští poslanci také nemají nárok na doživotní důchod po odsloužení jednoho nebo dvou volebních období.

Švédský zákon zní následovně:

ABDELLATIF AZMANI

„Účelem dávky (důchodu) je poskytnout finanční podporu poslanci během přechodného období po skončení jeho činnosti v parlamentu. Dávka není určena na zajištění trvalé podpory bývalého poslance.“

Jedná se o druh pojištění v nezaměstnanosti: obecnou zásadou je, že každý poslanec musí pracovat v Parlamentu nejméně osm let, aby měl nárok na příspěvek ve výši 85 % mzdy po dobu maximálně dvou let.

Aby bývalý poslanec pobíral dávku více než rok, musí prokázat, že aktivně hledá nový způsob, jak si vydělat na živobytí.

„Je důležité pochopit, že systém má silné mechanismy, poslanci musí prokázat, že hledají nové zaměstnání, že nejsou pasivní, jinak dávky končí,“ vysvětluje Johan Hirschfeldt.

Pokud poslanec přejde k výkonu jiného mandátu nebo politického postavení, dávka se také ruší.

Regionální politici úřadují bez platu

Na regionální úrovni je politické zastoupení ve Švédsku považováno za doplňkovou činnost, která je prováděna souběžně s placeným zaměstnáním, takže 94 % zástupců regionálních zastupitelských sborů nemá plat.

Co si myslíte o takovém životě politika?

Komentář:

Please enter your comment!
Please enter your name here