To nevymyslíš! Příběh o rodící ještěrce

Stalo se to takto: Jednoho dne, hned po večeři, za mnou přišel náš syn a řekl mi, že se děje „něco špatného“ s jednou z našich ještěrek, které má ve svém pokoji. „Leží tam a vypadá, že je nemocná,“ řekl my. „Vážně, tati. Mohl by ses na ni podívat? “

Nasadil jsem do tváře svůj nejlepší výraz léčitele ještěrek a následoval jsem ho do jeho ložnice. Jedna z malých ještěrek skutečně ležela na zádech a vypadala, že se s ní něco děje. Okamžitě jsem věděl co nám udělat.

„Miláčku“, zavolal jsem, „pojď se podívat na tu ještěrku!“ „Ach můj bože!“ Svolala manželka. „Myslím, že bude rodit.“ „Cože?“ Podivil se syn. „Jmenují se František a Karel, mami“.

Mě to pobouřilo stejně jako našeho syna. „Hej, jak je to možné? Myslím že jsme řekli, že nechceme, aby se rozmnožovaly „, řekl jsem vyčítavě manželce. „No a co chceš, abych s tím dělala, vyvěsila v jejich kleci ceduli?“ Zeptala se sarkasticky

„To tedy ne, bylo nám řečeno, že kupujeme dva kluky!“ „Ano, Františka a Karlíka! „Souhlasil syn.“ Hm, u některých samců se to těžko pozná, však víš „informovala mě (opět se sarkasmem).

Nyní už se shromáždila kolem ještěrky celá naše rodina. Pokrčil jsem rameny a rozhodl se ze situace vytěžit to nejlepší. „Děti, to bude krásný zážitek,“ oznámil jsem. „Budeme svědky zázraku zrození nového života.“ „Odporné!“ Ječeli všichni. Všichni jsme zírali na pacienta.

Po velkém úsilí se objevilo něco jako malinká nožka, která však za okamžik zmizela. „Nedělá moc velké pokroky,“ poznamenal jsem. „To malé je ve špatné poloze“, šeptla manželka zděšeně. „Táta něco udělej!“ Naléhal syn.

„Dobře, dobře.“ Štítivě jsem natáhl ruku a chytil nožičku, když se zase ukázala. Jemně jsem za ni zatáhl. Zmizela. Zkusil jsem to ještě několikrát se stejným výsledkem.

„Mám zavolat pohotovost?“ Zeptala se nejstarší dcera. „Možná by se jim to podařilo lépe než nám“ Vezmeme Karlíka k veterináři, „řekl jsem smutně. Syn si v autě položil klec na nohy a šli jsme.

na druhé stránce..

„Dýchej zhluboka, Karle, zhluboka dýchej,“ naléhal syn na ještěrku. Veterinář si vzal Karla do ordinace a zkoumal malé zvířátko pomocí lupy. „Co myslíte, doktor, císařský řez?“ Navrhoval jsem znalecky. „Velmi zajímavé“, šeptal si pod vousy.

„Pane a paní Nováková, mohu s vámi na chvíli mluvit někde o samotě?“ Polkl jsem a kývl na syna, aby šel ven z ordinace. „Bude Karel v pořádku?“ Zeptala se manželka. „Ale ano, bude v naprostém pořádku,“ ujistil nás veterinář.

„Tato ještěrka rodit nebude. Abych řekl pravdu, k rození NIKDY nedojde. Karel je chlapec. Víte, Karel je mladý sameček. A příležitostně, když dospívá, jako všichni mladí samci .. um …. Mm …. masturbuje.

Zčervenal se a podíval se na mou manželku. Byli jsme potichu a snažili jsme si to srovnat v hlavách. „Takže, Karel byl prostě jen … jen … vzrušený“, vyjádřila se manželka. „Přesně tak,“ odpověděl veterinář a bylo na něm vidět jak se mu ulevilo, že jsme ho pochopili.

Další chvíle ticha. Pak se moje zlomyslná, krutá manželka začala smát. Smála se čím dál víc. Řekl bych, že se doslova řehtala, řehtala se tak, že jí až tekly slzy.

„On prostě … Vidím jak ho taháš za jeho … jeho … maličkého …“ Smála se tak, že začala lapat po dechu. „To by stačilo,“ varoval jsem ji.

Poděkovali jsme veterináři, rychle nacpali ještěrku a syna do auta … Byl velmi rád, že s ještěrkou je vše v pořádku. „Vím, tati, že ti je Karel skutečně vděčný za to, co si pro něj udělal,“ řekl mi syn.

„To tedy ano, to si ani neumíš představit“, souhlasila manželka a znovu se hlasitě rozesmála.

Dvě ještěrky: 140 € Jedna klec: 50 € Návštěva veterináře: 30 €. Vzpomínka na to, jak manžel táhl ještěrku za „pinďoura“ k nezaplacení!

Poučení z příběhu: Dávej pozor na hodině biologie. Ještěrky kladou vajíčka!