VZTAHY Můj syn „byl do větru“ už v šestnácti letech. Někdy se to...

Můj syn „byl do větru“ už v šestnácti letech. Někdy se to stává, přinesl domů kojence…

Jmenuji se Taťána. Je mi čtyřicet let. Žiji ve vsi padesát kilometrů od okresního města. Kdysi jsem měla rodinu, ale před několika lety jsem ovdověla.

Mému synu Martinovi bylo tehdy jen deset let. Musela jsem ho vychovávat sama. Udělala jsem všechno pro to, aby z něj vyrostl slušný a dobrý člověk, a podívejte se, co se přihodilo.

Po deváté třídě začal Martin studovat stavební průmyslovku v okresním městě. Žil tam celý týden a domů jezdil jen o víkendech, a to ještě ne vždycky. Můj chlapec studoval dobře, ale ve svém osobním životě nadělal, jak se ukázalo, řadu hloupostí…

Po dokončení druhého ročníku se měl syn jako obvykle vrátit domů na prázdniny, ale něco ho zdrželo. Pak se Martin najednou objevil dva týdny po ukončení studia a nebyl sám.

Když jsem mu jednoho letního rána otevřela dveře, myslela jsem si, že jsem se ještě neprobudila a že se mi to jen zdá. Martin měl v náručí zavinovačku s novorozeným dítětem.

článek pokračuje na další stránce..

Komentář:

Please enter your comment!
Please enter your name here