Jsou geneticky modifikované (GMO) potraviny bezpečné ke konzumaci?
Někteří argumentují tím, že tyto potraviny byly testovány mnohem intenzivněji než běžné potraviny, zatímco jiní jsou přesvědčeni, že testování nebylo dostatečné k tomu, aby se uspokojivě vyloučili možné zdravotní problémy.
Přesto, že GMO potraviny se v některých zemích konzumují již několik let, se dosud nevykonával žádný monitoring škodlivých účinků. Proto jakákoli prohlášení o prokázání jejich neškodnosti jsou nepodložená.
První konkrétní regulační předpisy pro testování bezpečnosti geneticky modifikovaných potravin byly předsazeny do legislativy Evropské Unie v roce 1997 a následně schváleny v roce 2003.
Existují 4 hlavní obavy o bezpečnosti GMO potravin:
Genetické modifikace samotné mohou způsobit, že rostlina se stane toxická a tím nevhodná pro konzumaci. Nové genové charakteristiky mohou způsobovat alergie. V případě použití genů na odolnost vůči antibiotikům mohou nastat problémy vyvolávané chorobami odolnými vůči lékům. Proces genetické manipulace může mít nechtěné vedlejší účinky na rostlinu, což následně ovlivní bezpečnost potraviny.
1) Toxicita
Když je rostlina měněna tím způsobem, aby byla odolná vůči škodlivému hmyzu (vlastní produkcí pesticidů), nebo odolná proti přípravkům na plevel (herbicidům), pak je třeba aby v rámci svého nového fungování produkovala i nové chemické látky.
V případě pokud lidé takové látky předtím nekonzumovali, je nezbytné provést studie nezávadnosti. Jako příklad by se dala uvést kukuřice odolná vůči hmyzu, která začne sama produkovat pesticid zabíjející škodlivý hmyz.
Konzumovat takovou kukuřici znamená konzumovat zároveň s ní i daný pesticid.
Zatímco při tradiční postřikované kukuřici se postřik dal smýt vodou, tak u GMO kukuřice to již možné není, protože daný pesticid se stal nedílnou součástí každé její buňky.
Částečné testování toxicity se sice provádí na zvířatech, to je ale schopno objevit jen akutní škodlivé účinky. Ty dlouhodobé už ne. Může to být podobné jako u pesticidu DDT, u kterého se závažné škodlivé účinky dostavily až s odstupem času.
2) Alergie
Nové složky produkované GM plodinou, mohou způsobovat alergické reakce. Výskyt potravinových alergií je na vzestupu. Do značné míry je to i tím, že se stále více konzumují potraviny obsahující různé nové složky.
Pokud by genetické změny přicházeli ze známých organismů, jako například z arašídů, u kterých umíme předvídat alergické reakce, pak takové předvídání by teoreticky bylo možné.
U nových a dosud neznámých zdrojů alergenů je předvídání reakcí mnohem těžší.
Při novém jídle obvykle trvá až 5-6 let, dokud se dokážou rozpoznat alergie v něm. U GM potravinách se jedná o desítky až stovky nových složek, proto předvídání, odhalení a identifikace zdroje nových alergií se takto stává velmi velmi složité.
pokračuj ..
3) Nechtěné vedlejší účinky
Genetické manipulace nejsou přesné techniky. Neexistuje žádná kontrola nad tím, do kterého místa původního genového řetězce rostliny budou vloženy nové geny.
Je možné, že budou začleněné několik jejich kopií nebo jejich fragmenty, případně že budou vloženy v opačném pořadí, čili obráceně. Je zde tedy velký potenciál pro nepředvídané důsledky v případě narušení původních genů, respektive v případě jestliže nové geny nebudou správně fungovat.
To může dále ovlivnit chemické složení konečné rostliny a následně potraviny z ní vyrobené.
Až do současnosti testování GM potravin ignorovalo tento potenciál nežádoucích účinků a nové techniky testování, které by zohlednily i uvedenou stránku jsou stále pouze ve vývoji.
4) Odolnost vůči antibiotikům
Geny rezistence na antibiotika jsou běžně používané jako značkovací geny v GM plodinách za účelem indikace toho, zda daná modifikace proběhla úspěšně.
Proces genetické manipulace je málo efektivní a nový gen se úspěšně včlení jen do malého počtu buněk. Následně, když je tímto způsobem do genomu začleněn i gen rezistence na antibiotika, nová plodina bude vyrůstat i v prostředí obsahujícím antibiotika.
Pokud se tyto geny převádějí na organismy způsobují onemocnění (například infekčních bakterií), pak léčba antibiotiky bude na ně neúčinná.
Někteří by mohli namítat, že vertikální mezidruhový přenos genů není možný.
Ve skutečnosti takový přenos už byl vědecky prokázán.
Šlo o případ, kdy se z GM plodiny produkující vlastní pesticid přenesl daný gen do organismu, za normálních okolností neškodných bakterií a ty následně začali produkovat v organismu zmíněný toxin.
Podobný případ může nastat i při přenosu genu resistentnosti na antibiotika.