Helena Štáchová (18. listopadu 1944 – 22. března 2017) byla významnou českou loutkoherečkou, dabérkou, zpěvačkou, scenáristkou a režisérkou. Více než dvě desetiletí vedla Divadlo Spejbla a Hurvínka a proslavila se také jako hlas Lízy Simpsonové v populárním seriálu Simpsonovi.
Začátky a kariérní růst
Narodila se v Praze do rodiny s kulturním zázemím. Její otec byl inženýr a matka literární scenáristka. Po maturitě se nejprve přihlásila na pedagogickou fakultu, avšak svůj zájem později nasměrovala na Divadelní fakultu Akademie múzických umění. Již během studií se připojila k Divadlu Spejbla a Hurvínka, kde zůstala celý život. V roce 1967 převzala roli Máničky, kterou ztvárňovala jako třetí interpretka v historii. Výjimečnou se stala díky schopnosti zahrát své role v jazycích hostitelských zemí, což bylo v té době v českém loutkovém divadle neobvyklé.
Vedení divadla a tvůrčí přínos
Po smrti manžela a předchozího ředitele divadla Miloše Kirschnera v roce 1996 převzala vedení divadla. Vedle herectví se věnovala také psaní scénářů a režii. Její práce zahrnovala přes 50 scénářů, knihy i rozhlasové hry. Díky jejímu úsilí se Divadlo Spejbla a Hurvínka stalo mezinárodně uznávanou institucí. Kromě divadla se angažovala v dabingu. Svůj hlas propůjčila mnoha postavám, nejznámější byla Líza Simpsonová. Po její smrti roli převzala Ivana Korolová.
Osobní život a překážky
Jejím manželem byl o 16 let starší Miloš Kirschner. Společně měli tři děti, avšak první dcera Helena zemřela krátce po porodu. Dcera Denisa a syn Miloš pokračují v rodinné tradici a spolupracují s divadlem. Štáchová se během života potýkala s řadou zdravotních komplikací. V roce 1984 prodělala vážnou autonehodu, která jí způsobila těžké zranění obličeje. V roce 2004 jí byl diagnostikován lymfom, o své nemoci napsala knihu Život na nitích.
Ocenění a odkaz
Za svou práci získala mnoho ocenění, včetně Thálie v roce 2013. Po smrti v roce 2017 obdržela in memoriam Čestné občanství Prahy 6. Pohřbena je na Olšanských hřbitovech vedle svého manžela. Helena Štáchová zůstává symbolem oddanosti loutkovému divadlu a inspirací pro generace dalších umělců.