Druhé kolo jednání mezi Ruskem a Ukrajinou v tureckém Istanbulu skončilo v pondělí v překvapivě krátkém čase, trvalo sotva hodinu. Přestože nedošlo k dohodě o příměří, jedno z témat rezonovalo s mimořádnou naléhavostí: potenciální setkání nejvyšších lídrů válčících zemí, Vladimira Putina a Volodymyra Zelenského. Ukrajinská delegace dokonce navrhla konkrétní termín – mezi 20. a 30. červnem. Toto setkání, které by mohlo redefinovat dynamiku konfliktu, je však podmíněno splněním několika klíčových předpokladů, přičemž hlavní překážkou zůstává pevný postoj Moskvy.
Istanbulská jednání: Krátká schůzka s velkými ambicemi
Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov, který vedl ukrajinskou delegaci, potvrdil, že schůzka Zelenského a Putina byla třetím bodem na programu jednání v Istanbulu. Ukrajinci přišli s jasným návrhem termínu pro tento summit, což podtrhuje jejich přesvědčení, že klíčové otázky nelze vyřešit jinak než na nejvyšší úrovni.
Samotné jednání, které se konalo v luxusním paláci Ciragan na břehu Bosporu, bylo pozoruhodné nejen svou délkou, ale i kontrastem. Zatímco ruští delegáti seděli v tmavých oblecích, Ukrajinci, včetně Umerova v černé mikině, zvolili většinou vojenské uniformy – symbol vzdoru a naléhavosti situace.
Přestože se strany dohodly na výměně dalších vězňů, bezprostřední příměří nebylo dosaženo. Ukrajinští představitelé uvedli, že Rusové odmítli jejich výzvu k bezpodmínečnému měsíčnímu příměří a místo toho předložili písemný návrh, který Kyjev potřebuje déle prostudovat. Jedna z ruských podmínek pro příměří by podle agentury RIA vyžadovala úplné stažení ukrajinských vojsk ze čtyř Ruskem okupovaných oblastí, což je pro Kyjev nepřijatelné.
Erdogan jako zprostředkovatel: Pozvání na summit s Trumpem
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se aktivně snaží hrát roli zprostředkovatele. Navrhl uspořádání setkání Zelenského a Putina v Istanbulu nebo Ankaře a překvapivě naznačil i možnost pozvat na tento summit Donalda Trumpa. „Mým přáním je přivést Putina a Zelenského dohromady do Istanbulu nebo Ankary – a také pozvat Trumpa na toto setkání,“ řekl Erdogan, zdůrazňujíc své diplomatické ambice.
Ukrajinský prezident Zelenskyj opakovaně potvrdil svou připravenost setkat se s Putinem. Ministr Umerov tuto pozici zopakoval a zdůraznil, že „všechny klíčové otázky lze vyřešit pouze na úrovni lídrů, s možným zapojením dalších lídrů, například prezidenta Spojených států amerických.“ Zelenskyj vnímá setkání na nejvyšší úrovni jako nezbytný krok k dosažení příměří. „Schůzku na úrovni vedení podporuji, protože mám dojem, že před naší schůzkou nedojde k žádnému příměří,“ prohlásil Zelenskyj.
Trumpova otevřenost: Překvapivá role v potenciálních jednáních?
Bílý dům potvrdil, že Donald Trump je otevřen Erdoganovu pozvání k uspořádání třístranných mírových rozhovorů v Turecku. Trump už dříve naznačil, že by mohl odcestovat do Turecka, pokud by se Putin zúčastnil. „Nemyslel jsem si, že by Putin mohl jet, kdybych tam nebyl,“ nechal se slyšet Trump v polovině května, což naznačuje jeho přesvědčení o vlastní důležitosti v případném vyjednávacím procesu.
Co na to Putin? Kremlův chladný postoj a nepřijatelné podmínky
Moskva však zatím zůstává zdrženlivá a na nejnovější návrhy reagovala odmítavě. Během nedávné návštěvy tureckého ministra zahraničí Hakana Fidana v Kyjevě, kde se opět objevila myšlenka summitu s Trumpem, Putinův Kreml návrh odmítl a dokonce varoval Kyjev, že Moskva „dělá vše“, aby mírová jednání neuspěla.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov jasně uvedl: „Nejprve musí být dosaženo výsledků prostřednictvím přímých jednání mezi oběma zeměmi.“ Následně dodal, že je „nepravděpodobné“, že by se Putin, Trump a Zelenskyj v budoucnu setkali k přímým jednáním. Přesto připustil, že nový kontakt mezi Putinem a Trumpem by mohl být v případě potřeby rychle zorganizován.
Ruské memorandum, které bylo doručeno ukrajinské straně, jasně definuje klíčové parametry pro konečné řešení konfliktu, které jsou pro Ukrajinu zásadně problematické:
- Neutralita Ukrajiny: Odmítnutí vstupu do jakýchkoli vojenských aliancí a koalic.
- Zákaz vojenské aktivity třetích zemí: Na ukrajinském území by nesměly být rozmístěny žádné zahraniční vojenské formace, základny ani infrastruktura.
- Uznání anexí: Mezinárodněprávní uznání vstupu Krymu, Doněcké, Luhanské, Záporožské a Chersonské oblasti do Ruské federace.
Moskva důsledně odmítá návrhy na prodloužení příměří s argumentem, že by to Ukrajině poskytlo čas na přezbrojení a přeskupení, zatímco ruské síly postupují na bojišti.
Pokračování na další straně