Předběžným líčením za zavřenými dveřmi začne v pátek v Moskvě ostře sledovaný proces s třemi členkami punkové skupiny Pussy Riot obžalovanými z výtržnictví v hlavním pravoslavném chrámu země. Hrozí jim až sedm let vězení.
Pětice zamaskovaných členek kapely koncem února, ještě před prezidentskými volbami, zazpívala před jedním z oltářů v moskevském chrámu Krista Spasitele píseň „Bohorodičko, vyžeň Putina“. Schválně na místě, odkud kamery obvykle přenášejí obraz modlících se nejvyšších představitelů, kteří se od rozpadu Sovětského svazu okázale k pravoslavné víře hlásí, stejně jako většina Rusů.
Poskakující feministky v lyžařských maskách tak vmetly výzvu do tváře jak Putinovi, tak i špičkám církevní hierarchie v čele s patriarchem Kirillem, podporujících návrat bývalého důstojníka sovětské tajné služby KGB do Kremlu.
Žádný paradox: Putin u kormidla moci kráčí ve šlépějích svého předchůdce Borise Jelcina, který se také snažil pravoslavím vyplnit ideologické vakuum po komunismu. Sepětí „trůnu a oltáře“ sahá hluboko do ruské minulosti.
Odpověď tak na sebe nenechala dlouho čekat. Během března byly postupně dopadeny Naděžda Tolokonnikovová, Marija Aljochinová a Jekatěrina Samucevičová. Po mnohaměsíční vazbě se teď mají z happeningu zodpovídat.
Církev v dubnu zase předvedla pobouření mas nad „urážkou svatých míst“: v dubnu se v Moskvě na 65.000 lidí modlilo za ochranu pravoslaví. Pochody a shromáždění davů věřících se konaly i v dalších místech.
Ostatně obžaloba interpretuje protest proti Putinovi a vlivu církve na politiku jako „vážné poškození nejsvětějších hodnot křesťanské víry“, „svatokrádež“ či „rouhavé ponížení staletých základů pravoslavné církve“.
„Před našima očima dochází ke stírání hranic mezi světským a církevním právem,“ pozastavil se liberální list Vedomosti, pokládající za vhodné připomenout, že proces se má odehrát nikoliv před církevním, ale před běžným okresním soudem. Zákony proti „rouhání“ přeci naposledy platily před rokem 1917, dnešní Rusko se v ústavě prohlašuje za světský stát. Jiní komentátoři rovnou píší o obžalobě jako o návratu do středověku.
Většina Rusů podle průzkumů sice výstřelek odsuzuje, ale pokládá uvěznění mladých matek za přehnaný trest. V otevřeném dopise si za Pussy Riot troufly postavit jen asi dvě stovky známých umělců.
Případ vyvolává velkou pozornost v cizině. Západní tisk předpokládá, že exemplární potrestání mladých rebelek ještě více sblíží církevní špičky s Putinovým režimem, který má justici pod kontrolou a oplátkou za potvrzování své legitimity skýtá prelátům všemožné výhody.
Stejný soud nedávno odmítl žalobu sdružení spotřebitelů na chrám Krista Spasitele. Sdružení se domáhalo, aby chrám při prodeji devocionálií odstranil závady proti platným pravidlům v podobě chybějících ceníků či pokladních účtenek. Soud se však spokojil s vysvětlením, že v chrámu se nic neprodává, ale věci (s nalepenými cenovkami) se „rozdávají“ věřícím, kteří na oplátku „darují“ své peníze chrámu. Sdružení se míní odvolat a úřadů se ptá, proč chrám z „darů“ neplatí daně?
„Jaká naivita,“ povzdychla si média.
zdroj : (zpravodaj ČTK) – Milan Syruček hej