Představení v Divadle Hybernia připomělo úmrtí královny šansonu Edith Piaf

Představení Edith The Show ve vyprodaném pražském Divadle Hybernia připomnělo 50 let od úmrtí královny šansonu Edith Piaf, jehož výročí připadlo na 10. října

V hlavní roli sklidila aplaus Jil Aigrotová, francouzská zpěvačka, která dala hlas legendární zpěvačce ve filmu Edith Piaf (La Vie en Rose). Představení bude ještě ve čtvrtek v Brně.

Naším cílem je přiblížit francouzskou hudbu a osobnost Edith Piaf mladší generaci. Té starší bychom naopak rádi umožnili na pařížského „vrabčáka“ zavzpomínat,“ říká producent Edith The Show Gil Marsalla.

Aigrotovou doprovodil kvartet pařížských muzikantů v dobovém oblečení a projekce řady snímků z Paříže a samotné Edith Piaf. Show bylo koncipováno do dvou částí. První nabídla atmosféru bohémské čtvrti Montmartre s kavárenským stolkem a typickou pařížskou lavičkou. Druhá část ukázala Piaf v poválečném čase největší slávy. Představení bez výrazných činoherních prvků bylo složené z pásma známých písní jako jsou L’Accordéoniste, La vie en rose, Hymne á l’amour, Milord nebo Non, je ne regrette rien. Atmosféru poloviny minulého století umocnila černobílá projekce.

Edith Piaf – Non, Je ne regrette rien


Zpěvačku Jil Aigrotovou objevila dlouholetá přítelkyně a tajemnice Edith Piaf Ginou Richerová a doporučila ji režisérovi filmu La Vie en Rose, u nás uváděného pod názvem Edith Piaf. Nazpívala vokální party zpěvačky, kterou ve filmu ztvárnila Marion Cotillardová. Úspěch snímku odstartoval i kariéru Aigrotové.

Edith Piaf, vlastním jménem Édith Giovanna Gassion, se narodila 19. prosince 1915 jako dcera barové zpěvačky a pouličního akrobata. Světem jejího dětství se stala ulice. Roku 1935 ji ve čtvrti Pigalle objevil Louis Leplée, majitel nočního klubu Le Gerny poblíž Avenue des Champs-Élysées.

Piaf, která se postupně stala symbolem Paříže, Francie a šansonu, trpěla neurovnaným osobním životem a špatným odhadem na přátele: Vraždu jejího objevitele Lepléeho v roce 1935 měli na svědomí lidé z jejího okolí, ačkoli jí samotné spoluvina prokázána nebyla. Během své kariéry pomohla Yvesovi Montandovi, Charlesi Aznavourovi a dalším šansoniérům. V letech 1955 až 1962 její kariéra vrcholila v pařížské Olympii.

Před 50 lety, 11. října 1963, bylo oficiálně oznámeno, že zemřela. Skonala však už den předtím ve svém domě v Plascassier, avšak v souladu s jejím přáním zemřít v Paříži bylo její mrtvé tělo tajně převezeno do Paříže a teprve potom byla oznámena její smrt. Zemřela na rakovinu jater, už dříve měla problémy způsobené alkoholem, autonehodami a drogami.

zdroj: ČTK – jir mkv

Přidat komentář

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno