Koncert Pocta českému undergroundu II a projekce filmu o Ivanu Martinu Jirousovi nazvaného Rok bez Magora byly dnes v pražském Divadle Archa hlavními body hudebního a filmového setkání přátel druhé kultury. Byl věnován jeho památce, neboť tento neoficiální mluvčí tohoto hnutí v Československu patřil k zásadním tvářím světového undergroundu a nezávislé kultury.
Zcela zaplněné divadlo přivítalo například Josefa Klíče, který uvedl premiéru skladby Requiem za Magora, Dášu Vokatou, skupiny DG 307 a Psí vojáci v původní sestavě z roku 1979, především ale The Plastic People Of The Universe. Dnešní akce navázala na úspěšný loňský festival, který připomněl 10. výročí vydavatelství Guerilla Records. Jirousovo autorské čtení se na něm stalo jeho posledním veřejným vystoupením – zemřel 10. listopadu ve věku 67 let.
Komponovaný večer zahájila vernisáž koláží na téma Madony sochaře Libora Krejcara, kterou uvedl Eugen Brikcius. „Bylo mezi námi přátelství, ale tomu někdy chybí respekt. V našem případě platilo, že jeden druhému vykazoval respekt a druhý prvnímu taky,“ řekl Brikcius ČTK. K zahajované výstavě poznamenal, že „mariánské téma“ je vždy ošidné. „Představa, že panenku Marii lze učinit kočkou, a navíc pohlednou kočkou, není tak špatná. A platí to i obráceně – že se kočka může stát madonou,“ dodal.
V předpremiéře byl uveden celovečerní film Rok bez Magora, který natočil režisér Oliver Malina Morgenstern. Mapuje v něm kaleidoskop životních příběhů tohoto básníka, publicisty a výtvarného kritika, držitele ceny Jaroslava Seiferta a ceny Toma Stopparda, který byl za za své politické názory pětkrát vězněn.
V dokumentu zazní také ukázky z jeho rozsáhlého básnického díla. Režisér nechává ve filmu promluvit řadu osobností z řad Jirousových přátel z období disentu i následujícího období svobody. Mezi nimi i spoluautory námětu – Františka Čuňase Stárka a Jirousovu poslední přítelkyni, písničkářku Dáša Vokatá. Zavzpomíná na něj i ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, v jehož domě Jirous žil v posledních letech, kněz Ladislav Heryán, který ho pohřbíval, socioložka Jiřina Šiklová, novinářka Petruška Šustrová, spisovatelé Eugen Brikcius, Petr Placák či Jaroslav Erik Frič, Vratislav Brabenec a další členové Plastic People.
Autor něžných i dryáčnických veršů, signatář Charty 77 a výrazná postava českého undergroundu – takový byl Ivan Martin Jirous, na kterého vzpomínali účastníci večera v kuloárech především u piva. Svérázný způsob života a mnohdy excentrické výstupy mu vysloužily přezdívku Magor, pod níž vydával i své verše. Narodil se 23. září 1944 v Humpolci, vystudoval dějiny umění, ale oboru se nevěnoval. Zájem soustředil na underground a pořádal řadu ilegálních výstav a koncertů. Jeho básně začaly vycházet až po listopadu 1989.
Praha 24. listopadu (ČTK) – Jiří Borovička jpt