Po provedení vizualizací MRI výzkumníci použili světelnou listovou mikroskopii k prozkoumání mozkové tkáně. Tato technika jim umožnila označit specifické skupiny buněk a sledovat, jak se neurodegenerativní onemocnění vyvíjí v průběhu času.
Vědci použili myši různého věku a s různým genetickým složením, aby mohli sledovat, jak se v průběhu času mění konektivita celého mozku zvířete a jak se určité oblasti, jako je subikulum spojené s pamětí, mění více než jiné oblasti. Obrazy také ukázaly, jak Alzheimerova choroba ovlivňuje neuronové sítě.
Tento výzkum vytváří základ pro další technologický vývoj, který umožní zachytit lidský mozek s takovými detaily, které pomohou lépe porozumět, jak se mozková tkáň mění s věkem a jaké intervence by mohly pomoci při prevenci degenerace.
Johnson uvedl: „Výzkum, který byl podporován Národním institutem stárnutí, ukázal, že skromné změny v dietě a léčbě mohou zvýšit životnost zvířat o 25 %. Otázkou je, zda se jejich mozek během tohoto prodlouženého života stále neporušený. Jsou stále schopni řešit úkoly a hry jako sudoku? Nyní máme kapacitu na to se na toto téma podívat a když to zvládneme, můžeme to přenést i na lidské subjekty.“
Tento výzkum byl nedávno publikován v časopisu PNAS.