Dodávky mají vlastní režim
U lehkých užitkových vozidel jsou navržená čísla jiná. Pro rok 2030 chce výbor snížení emisí o 35 procent. Platná pravidla počítají s 50 procenty a návrh Komise se 40 procenty. V roce 2035 by požadavek pro dodávky podle výboru klesl ze současných 100 na 80 procent. Také zde se počítá s kredity za nízkouhlíkovou ocel do stanoveného limitu.
Mezinárodní unie silniční dopravy IRU změny uvítala. Upozorňuje, že pravidla sice přímo zavazují výrobce, ale ovlivňují, jaká vozidla budou dostupná dopravním firmám a zda budou odpovídat jejich provozu. Vedle emisních cílů zmiňuje také pětiletá období pro vyhodnocování jejich plnění u dodávek.
Podle IRU nelze přechod firemních flotil oddělit od nabíjení v depech, podnikových areálech a na trasách. Dostupnost energie a infrastruktury považuje za podmínku investic. Její vyjádření zároveň komentuje samostatný návrh pro firemní vozidla. Ten se nemá zaměňovat s emisními standardy výrobců: jednou otázkou je nabídka aut, druhou pravidla pro jejich pořizování podniky.
Obnovitelné palivo není totéž co běžný benzín
Další část kompromisu pracuje s kategorií označovanou zkratkou VEEF, tedy vozidly využívajícími výhradně paliva splňující předepsaná kritéria. Výbor chce tuto skupinu zahrnout do legislativní definice bezemisních vozidel. IRU uvádí návaznost na evropská pravidla pro obnovitelnou energii a požadavek nejméně 65procentní úspory skleníkových emisí.
Právní zařazení ale není tvrzením, že se ze spalovacího motoru přestane fyzicky uvolňovat CO₂. Rozhodující jsou podmínky pro palivo a způsob započítání jeho emisního přínosu. Takovou kategorii nelze automaticky vztáhnout na jakékoli auto tankující běžné fosilní palivo. I zde bude zásadní konečná definice schváleného předpisu.
Průmysl změnu vítá, požaduje však další ústupky
Evropská lidová strana představila hlasování jako úspěch svého úsilí o zachování spalovacích motorů. Zpravodaj Massimiliano Salini ve vyjádření skupiny zdůraznil ochranu pracovních míst, evropské výroby a možnosti vyvíjet různé technologie. Za přínos považuje i pobídku k využívání nízkouhlíkové oceli vyrobené v Evropě. Jde o politické hodnocení zastánců dohody, nikoli o doklad, že už byl původní předpis zrušen.
Postoj samotných automobilek je opatrnější. Sdružení ACEA označilo výsledek za další krok k praktičtějším pravidlům a větší technologické neutralitě. Ocenilo uznání obnovitelných paliv a nízkouhlíkových materiálů. Zároveň ale uvedlo, že u osobních aut zůstávají dodatečné možnosti příliš omezené rozsahem i dobou použití. Další posun očekává od Rady EU.
Německý svaz BDI a italská Confindustria ve společném stanovisku rovněž podpořily kompromis, ale žádají nepodmíněné snížení cíle na 90 procent a přehodnocení omezení vhodných paliv. Zdůrazňují konkurenceschopnost, zaměstnanost a jistotu pro investory. Prosazují také přístup zohledňující malé výrobce a odmítají povinné kvóty pro firemní flotily. Ani mezi podporovateli zmírnění tedy nepanuje shoda, že dosavadní návrh řeší všechny jejich výhrady.
Kritici se obávají ztráty směru
Odpůrci změn kladou důraz na opačné riziko: automobilky potřebují vědět, pro jakou budoucnost stavět továrny a vyvíjet modely. Německý zelený europoslanec Michael Bloss podle Euronews kritizoval politické změny kurzu jako zdroj nejistoty pro investice i pracovní místa. Upozorňuje, že evropská výroba už do elektrické mobility investuje.
Rozdílnost názorů není jen sporem o to, zda elektromobily mají budoucnost. Lidovecký europoslanec Peter Liese se podle stejného serveru hlásí k jejich budoucí převaze, současně však vidí místo pro prodlužovače dojezdu a plug-in hybridy s dlouhým elektrickým dojezdem. Politický střet se tak týká především rychlosti přechodu a šíře povolených řešení.
Organizace Transport & Environment dlouhodobě zpochybňuje větší využívání biopaliv v osobních autech. Ve své analýze z listopadu 2025 upozorňuje na omezené udržitelné suroviny a konkurenci s leteckou a lodní dopravou. Obává se, že odklon od bateriových aut může oslabit evropskou pozici na jejich trhu. Jde o argumentaci této organizace; analýza předchází nynějšímu hlasování a není jeho novou reakcí.
V sázce jsou také baterie a evropská výroba
Revize emisních pravidel je součástí širšího automobilového balíčku, který Komise představila 16. prosince 2025. Ten kromě flexibility výrobců sleduje klimatickou neutralitu do roku 2050 a strategickou samostatnost Evropy. Neomezuje se přitom na otázku, co bude vycházet z výfuků nových aut.
Program Battery Booster počítá s 1,8 miliardy eur na posílení evropského bateriového řetězce, z toho s 1,5 miliardy na bezúročné půjčky výrobcům bateriových článků. Komise také odhaduje, že související zjednodušení administrativních povinností může podnikům ušetřit přibližně 706 milionů eur ročně. Jde o cíle a odhady předloženého balíčku, nikoli o již doložené úspory jednotlivých automobilek.
Další rozhodnutí přijde v Parlamentu
Legislativní spis vede Parlament pod číslem 2025/0420(COD), jako změnu nařízení 2019/631. Zpravodajem je Salini, odpovědným výborem ENVI. Prosincové rozhodování má určit parlamentní mandát, na který navážou jednání s členskými státy. Podoba pravidel se proto může ještě změnit.
Pro české i slovenské motoristy zůstává podstatné rozlišovat veřejně diskutovanou možnost od schválené povinnosti. Návrh zvyšuje šanci na zachování části nových spalovacích vozů po roce 2035, ale neříká, které konkrétní modely budou automobilky nabízet a za kolik. Stejně tak z něj nelze vyvodit konkrétní dopad na jednotlivé domácí továrny. Tyto odpovědi samotné hlasování výboru neposkytuje.
Zdroje: Topky – původní zpráva, tisková zpráva Evropského parlamentu zveřejněná na Kurzy.cz, legislativní spis Parlamentu, Parlament – vysvětlení dosavadních pravidel, Evropská komise – emisní standardy, automobilový balíček Komise.
Další podklady: Eunews, Euronews, EPP, ACEA, BDI a Confindustria, IRU, analýza Transport & Environment z listopadu 2025.
Foto: Nenad Stojković (Shixart1985), Wikimedia Commons, CC BY 2.0. Ilustrační fotografie, ořez.
