Ztráta se s ní táhla dlouho a zasahovala do každodenní reality. Dnes už ale dokáže na Karla vzpomínat s klidem a úctou. Jeho hudba je pro ni stále silným zdrojem emocí a připomínkou všeho, co po sobě zanechal.
Výročí bez okázalých gest
Pizingerová nepovažuje výročí za něco, co by musela veřejně prožívat. Na hřbitov nejezdí podle kalendáře, ale ve chvílích, kdy to sama cítí. Místo posledního odpočinku navštěvuje tehdy, když kolem projíždí – a v tichu tam vzpomíná nejen na manžela, ale i na dceru Klárku, která je tam rovněž pochována.
Pohled do budoucnosti
Myšlenkami už ale není jen v minulosti. Její syn Jakub, jehož otcem je Karel Svoboda, stojí letos před důležitým mezníkem – maturitou. Vendula mu přeje hlavně klid, odvahu a štěstí, protože tlak na dnešní studenty vnímá jako mnohem větší než dřív.
Síla jít dál
Přestože bolest nikdy úplně nezmizí, Vendula ukazuje, že je možné s ní žít a postupně ji proměnit v tichou vzpomínku. Čas sice nehojí vše, ale učí nás nést ztrátu s větším klidem.