Herečka, která definovala jednu filmovou éru
Jana Brejchová patřila k nejobsazovanějším herečkám své generace a pro mnoho diváků se stala symbolem ženské krásy 60. let. Díky svému půvabu, eleganci a přirozenému šarmu si vysloužila přezdívku „česká Bardotka“. Její herecký rozsah však sahal daleko za hranice vzhledu – dokázala být křehká i dramatická, civilní i osudová.
První role přišla nečekaně a velmi brzy
Před kamerou se objevila už ve 13 letech. Při přípravě filmu Olověný chléb (1953) ji objevili tvůrci při hledání dětské představitelky na pražských školách. Ačkoliv rodiče herecké dráze zpočátku nepřáli, Brejchová se brzy postavila na vlastní nohy a herectví se stalo jejím životním směrem.
Průlom, ocenění a mezinárodní úspěch
Zásadní zlom v kariéře přišel s filmem Vlčí jáma (1957). Následovaly výrazné role ve snímcích Žižkovská romance či Morálka paní Dulské. Za výkon ve filmu Vyšší princip (1960) získala mezinárodní uznání – na festivalu v Locarnu obdržela Stříbrnou plachtu, která jí otevřela dveře k natáčení v zahraničí.
V Německu zazářila ve filmu Dům v Kaprové ulici (1965), za který obdržela Deutscher Filmpreis pro nejlepší herečku v hlavní roli.
Silné filmové i osobní partnerství
Výraznou kapitolu jejího života tvořilo manželství s hercem Vlastimil Brodský. Společně vytvořili řadu nezapomenutelných filmových dvojic – například v legendárním muzikálu Noc na Karlštejně nebo v komedii Hodíme se k sobě, miláčku…?. Jejich profesní souhra patří dodnes k vrcholům české filmové historie.
článek pokračuje na další stránce…