Když láska zůstává: chvíle po posledním výdechu
U jejího lůžka byli ti, kteří ji celý život podporovali – rodiče a nejbližší přátelé. Po její smrti zůstali ještě chvíli s ní, tiše, ve vzpomínkách, než ji pohřební služba odvezla. A jak to celé zakončili? Mávnutím. Jednoduchým, ale hluboce lidským gestem.
Pietní místo plné světla
Anička odešla, ale zanechala za sebou něco, co neumírá – světlo a vzpomínky. Před vilou její rodiny se začalo spontánně scházet pietní místo. Lidé přinášejí svíčky, květiny i vzkazy. Jeden z nich říká vše: „Byla jsi inspirací. Díky za to, kým jsi byla.“