Zákazník, který poslouchal rozhovor, se rozhodl zakročit a zaplatit za položky, které měla uvedené na papíře, který držela v ruce.
Majitel souhlasil, ale měl podmínku. Řekl ženě, aby položila papír na jednu stranu váhy, a řekl jí, že jí dá všechny předměty, které jsou lehčí než papír, přičemž samozřejmě očekával, že jí nedá nic.
Ale právě ve chvíli, kdy přiložila papír, váha klesla. Vypadalo to, jako by na váhu položila těžký kámen, ne lehký kus papíru. Majitel pak položil nějaké jídlo na druhou část váhy, ale váha, na které byl papír, se nezvedla.
Myslel si, že se ho žena snaží oklamat, a tak se jí zeptal, jaké věci má na seznamu. Tehdy žena vzala papírek a podala ho majiteli. Nebyl to nákupní seznam, byla to modlitba, která zněla: „Pane zná mé potřeby, nechávám tuto situaci v Jeho rukou.“
Majitel si pak uvědomil, že víra ženy v Boha byla tak obrovská, že udělal zázrak.
Zdrcený majitel dal ženě dostatek jídla, aby uživila svou rodinu.