Ladislav byl nalezen dobrovolníky komunity sv. Egídia ležícím na nemocniční chodbě v naprosto dezorientovaném stavu. Jeho srdce téměř přestalo bít a byl extrémně podchlazený.
Po náhodném objevení byla zavolána záchranná služba a po ošetření na pohotovosti byl převezen na nemocniční chodbu nebo dokonce ven na nemocniční areál, kde zůstal nejméně deset dní. Ukázalo se, že nemá žádnou rodinu ani přátele, u kterých by mohl být. Nemocnice nemohla určit, kam by měl jít po propuštění.
Když nemocnice propouští pacienta, měla by zjišťovat, kam pacient odejde a kdo se o něj postará. To platí i pro lidi bez domova, kteří nemohou být po propuštění z nemocnice vrženi přímo na ulici.
Musí být umístěni někam, kde se mohou uzdravit. Veřejný ochránce práv zjistil, že existuje problém s tím, že Slovensko nemá zákon o sociálně zdravotní péči, což vede k problémům v rozdělení kompetencí mezi nemocnicí a poskytovatelem sociálních služeb.
Celá situace ukazuje, že chudoba je obrovskou výzvou pro Slovensko a že mnoho lidí bez domova trpí nedostatečnou sociální péčí. Je zapotřebí změn v systému a větší sociální odpovědnosti, aby se zabránilo dalším tragickým situacím jako u pana Ladislava.