Agentura Focus provedla průzkum pro portál 360tka na vzorku 1 020 respondentů a výsledky jsou jasné: 72,3 % Slováků považuje obranu země za správnou, přičemž 14,3 % by se postavilo agresorovi se zbraní v ruce.
Dalších 58 % respondentů uvedlo, že by sice osobně nebojovali, ale podporují aktivní obranu státu. Jen 12,5 % Slováků by útok přijalo bez odporu a 15,1 % si nedokázalo představit, jak by reagovalo.
Kdo by se bránil víc – koalice, nebo opozice?
Zajímavé rozdíly odhalil průzkum i mezi voliči jednotlivých politických stran.
Nejvíce ochotní bránit Slovensko byli:
- Volici SaS – 30 % z nich by šli bojovat,
- následovaní příznivci hnutí Slovensko (25 %),
- a Progresivního Slovenska (23 %).
Na opačném konci jsou voliči Hlasu (7 %) a Republiky, z nichž by se 21 % raději vzdalo bez odporu.
Překvapivě vysoké odhodlání ukázali voliči SNS, kde by se do boje zapojilo až 28 % dotázaných.
Kaliňákův postoj je v menšině. Národ má jasno
Zatímco ministr obrany doporučuje pasivitu, veřejnost to vidí zcela opačně. V době, kdy se otázka bezpečnosti stává stále aktuálnější, Slováci dávají najevo, že se nebojí postavit agresi – a to nejen symbolicky, ale i činy.
Vyjádření typu „přečkáme to“ v lidech spíše vyvolávají nesouhlas a potřebu jednat. Historie sice učí, že přežití je někdy možné i bez boje, ale dnešní realita ukazuje, že svoboda bez odporu nemusí přežít vůbec.
Co nám tenhle průzkum říká?
Většina lidí odmítá být obětí dějin a věří, že národní identita se má chránit i činy. Průzkum tak odhalil nejen rozdílné postoje politiků a občanů, ale také narůstající uvědomění, že svoboda není samozřejmost.