„Strategie před ekonomikou“ – kremelská logika
Jeden z insiderů popisuje Putinův postoj takto: dlouhodobé strategické a geopolitické cíle mají přednost před krátkodobými ekonomickými ztrátami. Tento rámec nepřímo potvrdil i šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov, když prohlásil, že Rusko čelí „bezprecedentnímu“ množství sankcí, ale je přesvědčen, že je zvládne. Putin si současně stěžuje, že žádná západní země podle něj zatím nepřistoupila na „vážná“ jednání o konkrétní podobě mírového řešení. A dokud se to nezmění, Moskva prý nemá v úmyslu zastavit bojové operace.
Co chce Kreml na papíře: pět pilířů „míru“ podle Moskvy
Mezi požadavky, které má ruský prezident považovat za podmínku smíru, se objevují tyto body:
- Smluvní záruky, že se NATO nebude dále rozšiřovat na východ.
- Trvalá neutralita Ukrajiny.
- Výrazné omezení velikosti a schopností ukrajinské armády.
- Právní ochrana rusky mluvících komunit.
- Mezinárodní uznání územních zisků Ruska.
Z pohledu Kyjeva jsou tyto požadavky nepřijatelné. Prezident Volodymyr Zelenskyj opakovaně zdůrazňuje právo Ukrajiny rozhodovat o vlastní bezpečnostní orientaci – včetně možnosti vstupu do NATO. Stejně tak odmítá uznat území okupovaná Ruskem jako součást Ruské federace.
Tempo na frontě: ruská mašinérie a „s jídlem roste chuť“
Kreml podle analytiků sází na vojensko-průmyslovou převahu. Projekt sledující situaci na bojišti (např. DeepStateMap) uvádí, že Rusko během posledních tří měsíců získalo přes 1 400 km² území. Jeden z ruských insiderů to komentoval úslovím: „S jídlem roste chuť.“ To přiživuje obavy, že se Moskva může pokoušet o další expanzi, pokud jí situace na frontě dovolí.
článek pokračuje na další stránce..