Deset let v jedné z nejtěžších rolí
v inscenaci Božská Sarah. A rozhodně nejde o krátkou či nenáročnou úlohu.
Během téměř tříhodinového představení je prakticky neustále na scéně. Bez úniku do zákulisí, bez delšího odpočinku. Sama herečka tuto zkušenost přirovnává k výstupu na vrchol – člověk musí překonat únavu, pochybnosti i vlastní limity, ale odměnou je hlubší pochopení postavy i sebe sama.
Postava, která stále žije
Podle jejích slov není Sarah uzavřenou kapitolou. Naopak. Každé představení přináší nové odstíny a významy, které objevuje až v průběhu let.
Zatímco některé role po čase vyčerpají svůj potenciál, tato se podle ní vyvíjí společně s ní. Je to proces, nikoli hotový tvar. A právě to ji na ní stále přitahuje.
článek pokračuje na další stránce…