Příběh matky, která má tříleté dítě
„Připravovala jsem večeři a abych syna pobavila, dokud nebylo jídlo hotové, nechala jsem ho prolistovat rodinné album. V něm byly fotky příbuzných a přátel, za ta léta, dokonce desetiletí. O tři minuty později můj syn přiběhl a ukázal mi fotku, kde stojím s matkou , to bylo asi rok předtím, než jsem otěhotněla.
„Mami, pamatuju si tě v těchto šatech. Před focením s babičkou jsi se naštvala, protože jsi měla zpoždění na autobus,“ řekl.
Překvapeně jsem se na něj podíval a zeptal se : „No, kdo ti to řekl? Otec ti něco řekl?“
„Ne, on to neví. Viděl jsem a pak jsem si tě vybral za matku.“
Pak se otočil a přešel na jinou stranu. Dlouho jsem se z toho rozhovoru nevzpamatoval . Začala jsem se ptát ostatních maminek v parku na jejich zkušenosti. Zajímalo by mě, jestli něco takového říkají i ostatní děti. Ukázalo se, že se to stává i ostatním. Děti si často vybavovaly příběh z minulosti (15 nebo 20 let před narozením) a často popisovaly životy příbuzného. Tohle je prostě úžasné!“
Pokračování na další straně