Květy, vůně a symbolika rubáše
Jedním z nejpůsobivějších momentů dnešního dne je průchod pod svatým rubášem, který se v některých tradicích mylně označuje jako „chod pod stůl“. Věřící při tomto aktu přinášejí květiny, byliny a zeleň, které kladou k rubáši. Kněz poté každému žehná vonným muškátem, jenž se následně odnáší domů – často se umísťuje na svícen nebo k domácí ikoně.
V některých oblastech se tyto květy nazývají „Kristovy kytice“, a věří se, že mají léčivé účinky. Tato symbolika spojuje přírodu s vírou a vyjadřuje naději na znovuzrození a zdraví.
Velký pátek v lidových zvycích: co se smí a co ne
Lidová tradice vnímá Velký pátek jako den, kdy by se nemělo příliš zasahovat do světa kolem. Země odpočívá, a tak by na polích neměli pracovat ani muži. Ženám jsou povoleny jen základní domácí práce – vaření, praní či úklid, ale jiné činnosti jako šití či tkaní se na tento den nedoporučují.
Zvláštní pověra se týká vody – věří se, že je dnes „krevavá od ran Kristových“, a proto by se s ní nemělo zbytečně manipulovat ani ji pít.
Chleby, vajíčka a symboly plodnosti
Pozdě večer na Velký pátek začínají přípravy na Velikonoce – pečou se slavnostní chleby a velikonoční koláče. Bílá a červená vejce, která se do pečiva vkládají, mají nejen estetický, ale hluboce symbolický význam – červená barva připomíná Kristovu krev, bílá pak nevinnost a nové začátky.
Každý koláč má svou specifickou výzdobu – protínající se tyčky z těsta, otevřený kruh symbolizující bránu k hojnosti, nebo „harman s kupni“ – chléb ve tvaru stohu sena, který má zaručit dobrou úrodu. Pečivo se neláme hned – čeká se až na třetí velikonoční den, kdy se slaví Kristovo vzkříšení.