Úspěchy na scéně Divadla pod Palmovkou
Na začátku nového tisíciletí se Hana Seidlová připojila k pražskému Divadlu pod Palmovkou. Zde se ujala rolí jako Olga v Gorkého „Letních hostech“, Edna v Allenových „Výstřelech na Broadwayi“ a Márinka v Tolstého „Vláda tmy“. Další významné role zahrnují Roxanu v Rostandově „Cyranovi z Bergeracu“ a Raněvskou v Čechovově „Višňovém sadu“. Její účinkování v Kanderově muzikálu „Chicago“ v roli mámy Mortonové a v Kohoutově „Augustu“ jako Lulu ukázalo její rozsah a schopnost adaptace na různé žánry.
Filmové a televizní úspěchy
Seidlová debutovala před kamerou jako konzervatoristka v dětském filmu „Leť, ptáku, leť!“ (1978). Po delší době se vrátila k filmovému herectví s rolí v černobílé komedii „Postel“ (1998) a černé komedii „Mrtvej brouk“ (1998). Mezi její další filmové role patří učitelka v Hřebejkově „Pupendu“ (2003), matka v Ševčíkově „Restart“ (2008) a redaktorka v Renčově „Románu pro ženy“ (2005). Spolupráce s režisérem I. Pokorným přinesla další výrazné role, například v psychothrilleru „Smrt pedofila“ a kriminálním filmu „Nikdo neměl diabetes“.
Šanson a další aktivity
V posledních letech se Hana Seidlová stále více věnuje šansonům. Její interpretace skladeb, zejména v roli Edith Piaf, jí přinesla nové příležitosti a úspěch na hudební scéně. Seidlová plánuje pokračovat v objevování nových hudebních projektů a doufá, že brzy vydá svou vlastní profilovou desku.
Hana Seidlová, která měla původně směřovat k pedagogickému povolání, se stala významnou osobností českého uměleckého světa. Její výkony v divadle, filmu a hudbě dokazují její výjimečný talent a oddanost umění. Přejeme jí do dalších let hodně úspěchů a doufáme, že její umělecké příspěvky budou i nadále obohacovat kulturní scénu.
Divadelní a filmová filmografie (výběr):
- Tennessee Williams: „Báječná neděle v parku Crève Coeur“ (slečna Glucková)
- William Shakespeare: „Hamlet“ (Gertruda)
- Eduard Bass: „Cirkus Humberto“ (Helenka)
- Edmond Rostand: „Cyrano z Bergeracu“ (Roxana)
- Petr Malásek & Libor Vaculík: „Čachtická paní“ (Alžběta Bathory)
- Pierre Augustin Caron de Beaumarchais: „Figarova svatba“ (hraběnka)
- Ödön von Horvath: „Figarův rozvod“ (Zuzanka)
- Jan Drda: „Hrátky s čertem“ (Káča)
- Donald Churchill: „Jednou týdně stačí“
- Petr Hapka & Michal Horáček: „Kudykam“ (věštkyně)
- Maxim Gorkij: „Letní hosté“ (Olga)
- William Inge: „Návrat do pekla“ (Sue Barker)
- Charles Hampton: „Nebezpečné vztahy“ (markýza de Merteuill)
- Joan Shirley: „Vražda sexem“
- Woody Allen: „Výstřely na Broadwayi“ (Edna)
- Eva Pataki: „Edith a Marlene“ (Edith Piaf)