„Nemusím si s sebou brát všechno. Dnes večer mi Rafael vezme, co už mi neslouží. Uzdravím se. Očišťuji se. Znovuzrodím se.“ Tato věta může být tichou mantrou dnešního večera. Jedním nadechnutím můžeš změnit směr energie uvnitř sebe.
Modlitba, kterou můžeš říct nahlas nebo jen v duchu
„Drahý Rafaeli, do tvého zeleného světla dnes odevzdávám své bolesti. Vezmi, prosím, všechno, co jsem nezvládla nést. Uzdrav mé tělo, mou mysl, mé srdce i vzpomínky. Dovol mi znovu pocítit klid a naději. Děkuji.“
A pak se stane to tiché
Někde, v malé místnosti, kde vládne ticho a tíha, ležela žena jménem Lena. Její den nebyl ničím výjimečný, a přece se cítila zahlcená. Mysl se točila v kruhu a srdce bylo unavené. Jediné, co zvládla, bylo zašeptat: „Je tu někdo, kdo mi může pomoci?“
A pak se cosi změnilo. Do místnosti přišlo teplo. Ne to běžné – ale to, které se dotkne duše. Zlatavě zelené světlo zaplnilo vzduch a hlas, který nezazněl zvenku, ale zevnitř, řekl: „Jsem Rafael. Jsem tu dnes večer. Tvou tíhu poneseš už jen chvíli.“
Lena neodpověděla. Jen se jí po tváři tiše skutálela slza – slza úlevy. Byla vyslyšena. A to stačilo.
Dovol si úlevu – a řekni tiché „ano“
Rafael od tebe dnes večer nečeká víc než upřímnost. Odevzdej mu, co tě bolí. Nemusíš být silný. Nemusíš všechno chápat. Stačí mu důvěřovat. A když usneš, možná ucítíš to stejné teplé světlo, které kdysi navštívilo Lenu.