Netřeba dodávat, že Luc byl překvapen tím, co slyšel. Nemohl pochopit, proč si žena myslela, že je to špatná osoba, která by si s její dcerou promluvila jen podle jeho vzhledu. Luk psal o tom, co se stalo na Facebooku, chtěl poslat důležitou zprávu.
„Rodině v červeném SUV, která byla dnes v kavárně Tima Hortona,
Ano, jsem velký 120 kilový chlap s motorkou a mám tetování. Jsem svářeč, jsem velký a piju pivo. Vypadám, že ti sežeru duši, když se na mě špatně podíváš.
Co však o mně nevíte je, že jsem 11 let šťastně ženatý, jsem také otec. Mám vyšší vzdělání, moje matka je na mě hrdá a všem říká, jaké má štěstí, že má tak úžasného syna. Neteř a synovci se vždy rádi setkají se strýcem Lucií.
Ve chvíli, kdy si moje dcera zlomila ruku, jsem plakal víc než ona. Čtu knihy, pomáhám lidem, děkuji válečným veteránům a dokonce jsem brečel, když jsem se díval na film Armagedon…
Takže až se příště usměju a pozdravím tvou holčičku a ty si ji přitáhneš k sobě a řekneš ‚ne, ne, zlato, nemluvíme se špinavými motorkáři‘, jen si pamatuj, že ten špinavý motorkář by byl první člověk, který by vběhl do vašeho hořícího domu, aby zachránil vaši holčičku a její zlatou rybku, aby nebyla smutná!!!!“
Nikdy byste neměli někoho soudit, dokud se s ním nesetkáte a nepromluvíte si s ním. Naše maminky vždy říkaly jedno: knihu nelze soudit podle obalu, a to je pravda.