Mobilizace jako řešení, ale s riziky
Vyhlášení mobilizace by mohlo pomoci zaplnit mezery v armádě, zároveň však nese významná rizika. Podle estonské rozvědky by mohlo dojít ke zvýšení vnitřního napětí v Rusku, poklesu pracovní síly a dalším ekonomickým dopadům.
Russia has struck the main railway station in Kryvyi Rih. There is currently no information regarding casualties. pic.twitter.com/RJn8iy0EQY
— WarTranslated (@wartranslated) April 23, 2026
Zároveň ale experti upozorňují, že Moskva v minulosti opakovaně ukázala, že je schopna pokračovat ve válce i za cenu extrémních ztrát.
Obavy o další eskalaci
Zpravodajci nevylučují, že by Rusko mohlo v budoucnu rozšířit tlak i mimo Ukrajinu. Otázku případného ohrožení pobaltských států, včetně Estonska, ale nechávají otevřenou.
Zároveň zdůrazňují, že jakýkoli další konflikt by vyžadoval čas, přípravu a dodatečné zdroje. NATO i jeho spojenci podle nich situaci pečlivě sledují a připravují se na různé scénáře.
Boje sílí, realita zaostává za prohlášeními
Na frontě se podle zpravodajců výrazně zvýšila intenzita bojů – průměrně dochází ke 172 střetům denně. Nejtvrdší boje probíhají v oblastech Doněcku, Charkova, Záporoží a Dnipropetrovsku.
Ruské velení přitom prezentuje výrazné územní zisky. Náčelník generálního štábu Valerij Gerasimov například uvedl, že ruské síly ovládly celou Luhanskou oblast. Podle dostupných zpravodajských informací ale tyto údaje neodpovídají realitě a skutečný postup je výrazně pomalejší.
článek pokračuje na další stránce…