Při projednávání rozpočtu ve výši 2 bilionů eur přednesla von der Leyenová návrh na zavedení nadnárodních daní – na digitální platformy (Google, Apple, Facebook, Amazon), tabák, elektronický odpad i nové ekologické poplatky. Část prostředků má jít na vojenské projekty, část na migraci, klimatickou politiku a výzkum.
Z těchto plánů má EU pětinásobně zvýšit rozpočet na obranu, trojnásobně na migraci a hranice a dvojnásobně na výzkum. Součástí návrhu je také fond 100 miliard eur pro Ukrajinu – označenou za „nejstrategičtějšího partnera Unie“.
Dluhy, odpor a hrozba ztráty důvěry
Situaci však ztěžuje fakt, že EU bude muset od roku 2028 začít splácet dluhy z pandemického fondu obnovy, které činí 750 miliard eur. Splátky mají dosahovat 25–30 miliard eur ročně – což je dvojnásobek současného výdajů na výzkum.
Mnozí kritici upozorňují, že Brusel obchází národní parlamenty a snaží se získat peníze přímo od občanů novými daněmi. To však naráží na odpor jak u bohatých dárcovských zemí, jako je Německo nebo Švédsko, tak u příjemců, kteří se obávají ztráty suverenity.
Zároveň rostou obavy z finanční spirály, kdy podpora Ukrajiny, ekologický přechod a obrana vyžadují stovky miliard ročně – bez jasné představy, kde je vzít. Podle některých pozorovatelů Evropská komise ztrácí legitimitu, protože slibuje více, než může realisticky splnit.