Úspěšný zásah mohl mít katastrofální následky
Bezpečnostní experti upozorňují, že případ v Lipsku nebyl běžným vandalismem. V blízkosti výbušného zařízení se nacházela velká nákladní letadla a letiště patří mezi významné evropské logistické uzly. Pokud by nálož explodovala u natankovaného stroje, následky mohly být podstatně vážnější.
Právě riziko velkého množství civilních obětí je pro NATO mimořádně citlivé. Podle informací The Wall Street Journal někteří západní představitelé upozorňovali, že úspěšný útok s vysokým počtem mrtvých by mohl otevřít dokonce debatu o tom, zda incident nepředstavuje situaci, při níž by připadalo v úvahu použití článku 5 Severoatlantické smlouvy.
To ale neznamená, že by každý sabotážní útok automaticky vedl k vojenské reakci NATO. Rozhodující by byly konkrétní okolnosti, rozsah útoku a míra důkazů o odpovědnosti jiného státu.
Zpravodajci podle WSJ ukazují přímo na Putina
Nejzávažnější část nových zjištění se týká samotného ruského prezidenta. Americké zpravodajské služby podle The Wall Street Journal dospěly k závěru, že rozhodnutí zvýšit počet a intenzitu sabotážních operací proti evropským zemím přišlo přímo od Vladimira Putina.
Podle zdrojů deníku má být cílem zvýšit tlak na evropské státy podporující Ukrajinu, vytvářet strach a ukazovat, že jejich vlastní území není před důsledky války chráněné. Do operací má být zapojena zejména ruská vojenská rozvědka GRU a síť spolupracovníků působících v několika evropských zemích.
Je však zásadní dodat, že veřejnost nemá k dispozici samotný Putinův rozkaz ani kompletní zpravodajské podklady, na nichž americké hodnocení stojí. Jde tedy o závěr bezpečnostních služeb zveřejněný prostřednictvím důvěryhodných zdrojů, nikoli o skutečnost doloženou veřejným dokumentem nebo soudním rozhodnutím.
Po Lipsku mělo přijít další varování
Podle amerického deníku měla po neúspěšném útoku následovat ještě znepokojivější zpráva. Člověk s vazbami na Kreml, který měl fungovat jako neoficiální komunikační kanál mezi Ruskem a Německem, údajně německé straně naznačil, že Lipsko nebude posledním cílem.
Nešlo o veřejnou výhrůžku ruské vlády ani oficiální prohlášení Vladimira Putina. Informace opět vychází ze zdrojů obeznámených se zpravodajskými poznatky. V kontextu dalších podezřelých incidentů v Evropě ji však bezpečnostní složky podle WSJ neberou na lehkou váhu.
Američtí představitelé měli podle stejného zdroje situaci řešit také přímo s Moskvou. Cílem bylo varovat ruské vedení před další eskalací, zejména před operacemi, které by mohly způsobit velké množství obětí.