Jedna z pamětnic ve facebookové skupině Retro aneb vzpomínky na časy před rokem 1989 napsala: „Vzpomínka na dětství, každou neděli jsme chodili k babi a dědovi a vždy mi to babi dělala.“
Voněl po rumu, ale alkohol neobsahoval
Expreso tea byl známý svou výraznou vůní. Obsahoval totiž rumovou nebo punčovou tresť, díky které připomínal čaj s rumem nebo punč, přestože byl bez alkoholu.
Někteří si sirup přidávali přímo do hotového čaje, jiní ho pili se studenou vodou podobně jako limonádu.
„To jsem milovala se studenou vodou jako kolu,“ vzpomíná další pamětnice Pavlína.
Sirup se někdy používal dokonce i jako poleva na poháry nebo dezerty.
Plastová láhev byla tehdy malou revolucí
Velkou zajímavostí bylo také balení. Expreso tea se nejprve prodával ve skleněných lahvích za 10 Kčs, později se objevil i v lehkých plastových obalech za 5,50 Kčs.
Čtverhranné plastové lahve vyráběl podnik Technoplast v Chropyni. Otevíraly se jednoduše odstřižením rohu nůžkami, což bylo na tehdejší dobu poměrně moderní řešení.
Nevýhodou ale bylo, že láhev už potom nešla znovu uzavřít.
Zajímavostí je, že podobné plastové obaly používal i prostředek na nádobí Jar, takže někdy hrozila záměna. Barva obsahu ale většinou pomohla vše rychle rozlišit.
Chuť, na kterou se dodnes vzpomíná
Podobné čajové sirupy sice existují i dnes, podle mnoha pamětníků ale současné výrobky nemají stejnou hustotu ani výraznou chuť jako původní Expreso tea.
Právě kombinace sladkého čaje, vůně po rumu a jednoduché přípravy z něj udělala jeden z nápojů, na které lidé z dob socialismu vzpomínají dodnes.