Dalším zajímavým prvkem byly ingredience, které byly v té době běžné, ale dnes jsou vzácné nebo chráněné. Například tetřev, kdysi luxusní pokrm, je dnes chráněn jako ohrožený druh. Stejně tak bobr, který býval běžnou součástí jídelníčku, nyní figuruje na seznamu chráněných druhů, což odráží změnu v postoji k divoké přírodě a její ochraně.
Cukr, který nebyl tehdy tak kritizovaný jako dnes, hrál v první republikové kulinářské scéně klíčovou roli. Z dobových receptů na dezerty je patrná záliba v sladkostech. Od sladkých hlavních jídel až po širokou škálu osmdesáti dezertů – doboví kuchaři byli mistři v přípravě sladkých pochoutek, které by potěšily každého moderního mlsouna.
Kulinární preference významných osobností té doby přinášejí zajímavé poznatky do našeho gastronomického povědomí. Například Oldřich Nový měl rád kombinaci okurek s tuňákem a nugátový dort, zatímco prezident Tomáš Garrigue Masaryk projevoval skromnost při svých kulinářských preferencech.
V současnosti začíná růst zájem o kulinářské tradice první republiky. Gastronomové a šéfkuchaři se ponořují do historických receptů a oživují pokrmy, které nabízejí chuť minulých dob. Restaurace začínají znovu podávat speciality z minulosti, jako jsou telecí karbanátky s husími játry nebo krůtí maso se smetanovou omáčkou, podle starých receptů, které kdysi lákaly hosty v nejlepších podnicích. Tato kulinářská renesance nejenže obnovuje staré recepty, ale také připomíná klíčové období naší gastronomické historie, která přináší hloubku chuti a historický kontext do našich současných kulinářských zážitků.