Je však důležité rozlišovat mezi historickými spory a současným konfliktem. Válka začala rozsáhlou ruskou invazí na Ukrajinu v únoru 2022 a Rusko nadále okupuje část ukrajinského území. Kritika některých kapitol ukrajinské historie proto sama o sobě nemění základní fakta o původu současné války.
Slovenská opozice vidí věci přesně opačně
Opoziční strany Ficův projev během oslav SNP kritizovaly a tvrdily, že současná vláda se vzdaluje hodnotám, za které bojovali účastníci povstání. Fica obviňují z přebírání proruské rétoriky a z oslabování ukotvení Slovenska v Evropské unii a NATO.
Samotný premiér tato obvinění odmítá. Tvrdí, že prosazuje slovenské národní zájmy a realistickou zahraniční politiku, jejímž cílem není izolace Ruska, ale postupný návrat k diplomacii.
Pro Česko je vývoj na Slovensku důležitý
Debata není bez významu ani pro Českou republiku. Česko a Slovensko jsou stále úzce propojené ekonomicky, politicky i historicky, zároveň se však jejich vlády v otázce války na Ukrajině a vztahu k Rusku v posledních letech výrazně rozešly.
Zatímco Praha patří k nejvýraznějším podporovatelům Ukrajiny, Ficova vláda prosazuje zdrženlivější přístup a častěji kritizuje evropskou sankční a bezpečnostní politiku. Tento rozdíl se promítá i do vzájemných politických vztahů.
Slovensko stojí před zásadní politickou volbou
Ficova rétorika ukazuje, že téma Ruska, války na Ukrajině a budoucnosti Evropské unie bude pravděpodobně patřit k hlavním tématům slovenské politiky i před dalšími parlamentními volbami. Premiér sází na část společnosti, která odmítá další eskalaci konfliktu, kritizuje zbrojení a požaduje rychlejší obnovení diplomacie.
Jeho odpůrci naopak varují, že příliš vstřícný přístup k Moskvě může oslabovat bezpečnostní pozici Slovenska a jeho vazby na evropské spojence. Spor proto není jen o Rusko samotné, ale i o to, jakou roli chce Slovensko v příštích letech hrát uvnitř Evropské unie a NATO.