Podobně jako v České republice se proti výstavbě větrných elektráren staví část veřejnosti i někteří politici. Na Slovensku ale podle pozorovatelů probíhá celá diskuse ještě vyhroceněji.
Veřejná projednávání provázely protesty
První veřejné projednání návrhu akceleračních zón se uskutečnilo 24. června v Bratislavě. Kvůli hlasitým protestům účastníků však muselo být po zhruba hodině přerušeno. Demonstranti podle dostupných informací znemožnili úředníkům ministerstev představit připravovaný plán.
Druhé projednání se následně konalo 9. července v bratislavské hale Incheba s kapacitou tří tisíc lidí.
Podle českých i slovenských médií se do kampaně proti větrným elektrárnám zapojují také aktivisté, kteří během veřejných debat šíří nejen věcné připomínky, ale také nepravdivé informace o dopadech větrných parků.
Fico: Slovensko větrné elektrárny nepotřebuje
Premiér Robert Fico se proti masivní výstavbě větrných elektráren staví dlouhodobě. Už na začátku června prohlásil, že Slovensko disponuje kvalitním energetickým mixem založeným především na jaderných a vodních elektrárnách.
„Slovensko má excelentní energetický mix, vyrábíme 85 procent bezuhlíkové elektrické energie, když dáme dohromady jádro a vodní elektrárny,“ uvedl premiér.
Následně dodal: „Jako předseda vlády oficiálně oznamuji, že Slovensko větrné parky nepotřebuje.“
Ve svém dalším vystoupení zároveň zdůraznil, že vláda akcelerační zóny připraví pouze proto, že jí tuto povinnost ukládá Plán obnovy a Evropská unie. Pokud by Slovensko závazek nesplnilo, mohlo by přijít o stovky milionů eur.
Podle Fica chce vláda i nadále soustředit pozornost především na rozvoj jaderné energetiky, kterou označuje za klíčový pilíř slovenské energetické politiky.
Vzniknout má osm oblastí pro možnou výstavbu
Přestože vláda novým větrným elektrárnám nepřeje, ministerstvo hospodářství muselo připravit návrh akceleračních zón.
Podle zveřejněného materiálu bylo vytipováno osm oblastí, kde by v budoucnu mohlo vzniknout až 207 větrných turbín s celkovým instalovaným výkonem přes 1,5 GW.
Navržené lokality se nacházejí především v Podunajské nížině, na Záhoří a částečně také na východě Slovenska. O jejich skutečné výstavbě však bude rozhodovat až další vývoj i postoj současné vlády.