Mezi nejčastěji zmiňované hrozby patří jaderná válka nebo nekontrolovaný rozvoj umělé inteligence.
Britský astrofyzik Michael Garrett upozornil, že umělá inteligence by podle něj mohla představovat vážné riziko, pokud by její vývoj nebyl dostatečně kontrolován.
Ani Slunce nebude svítit věčně
I kdyby lidstvo zvládlo všechny současné hrozby, jednou přijde problém, kterému se nebude možné vyhnout.
Přibližně za pět miliard let vyčerpá Slunce své vodíkové palivo a promění se v červeného obra. Starší modely předpokládaly, že rozpínající se hvězda Zemi zcela pohltí.
Novější výzkumy publikované v časopise Astronomy & Astrophysics naznačují, že by se oběžná dráha Země mohla vlivem úbytku hmotnosti Slunce posunout dál. Ani to by ale podle vědců život nezachránilo. Extrémní teploty a intenzivní záření by planetu učinily neobyvatelnou dlouho předtím.
Jednou může skončit i celý vesmír
Nejodvážnější teorie se nezabývají pouze osudem Země, ale samotného vesmíru.
Jednou z hypotéz je takzvané Velké roztržení (Big Rip). Pokud bude temná energie dál urychlovat rozpínání vesmíru, může se podle této teorie postupně rozpadnout vše – od galaxií přes hvězdy a planety až po samotné atomy.
Opačný scénář představuje Velký krach (Big Crunch). Ten předpokládá, že rozpínání vesmíru se jednou zastaví a gravitace začne vše stahovat zpět do jediného extrémně hustého bodu.
Nová měření z projektu DESI (Dark Energy Spectroscopic Instrument) naznačují, že vlastnosti temné energie se mohou v čase měnit. Někteří vědci proto znovu připouštějí, že by scénář Velkého krachu mohl být možný, zatím však nejde o potvrzený závěr.
Jde o vědecké hypotézy, nikoliv předpovědi
Všechny uvedené scénáře vycházejí ze současných vědeckých poznatků a hypotéz. Některé z nich se týkají událostí vzdálených miliardy let, jiné představují teoretická rizika spojená s technologickým vývojem.
Přesto připomínají, jak výjimečný a zároveň křehký je život na Zemi a jak důležité je chránit planetu i civilizaci, kterou jsme vybudovali.