Podobné pochybnosti provázely i aféru přezdívanou „Pfizergate“, kdy se nezachovala její komunikace s šéfem Pfizeru Albertem Bourlou o nákupech vakcín. Soudní dvůr EU letos v květnu konstatoval, že Komise v daném případě pochybila a neposkytla dostatečné vysvětlení.
Komise se brání bezpečností
Podle oficiálních vyjádření má mít mazání zpráv také bezpečnostní důvod – snižuje riziko úniků a incidentů. „Na jedné straně je to otázka ochrany, na druhé i místo v telefonu,“ hájil postup mluvčí EK Balazs Ujvari. Jeho kolega Olof Gill dokonce dodal, že jinak by „telefon vzplál“.
Analytik Francisco Jeronimo z IDC k tomu poznamenal, že kdyby byla skutečně potíž s pamětí, jednodušším řešením by byl telefon s větším úložištěm, protože běžně ji zaplňují videa či fotografie, nikoli textové zprávy.
Ombudsmanka už vyšetřuje
Případ tak nenechává bez odezvy ani evropskou ombudsmanku, která vede dvě vyšetřování – jedno k Macronově zprávě a druhé ke komunikaci s Bourlou. Podle expertů platí, že i když automatické mazání může zvýšit bezpečnost, pro transparentnost a veřejnou kontrolu je naopak velkou překážkou.