Tehdejší vánoční stůl nebyl plný přepychu, ale každý pokrm měl svůj význam.
Oplatky s medem: První jídlo večera, které mělo rodině zajistit pokoj, sladkost a hojnost.
Kapustnice: Polévka z kysaného zelí, většinou bez masa, občas s houbami či brambory. Zelí symbolizovalo zdraví a vitalitu.
Bobalky (opekance): Malé kousky kynutého těsta s mákem a medem. Mák přinášel hojnost, med opět sladkost života.
Šošovicová nebo hrachová polévka: Strukoviny se jedly proto, aby se rodině v dalším roce „sypaly peníze“.
Ryba: Pokud si ji rodina mohla dovolit, byla symbolem víry a křesťanství. Chudší domácnosti si místo ní připravovaly brambory s cibulí.
Jablka, ořechy, sušené ovoce: Dezert, který nechyběl na žádném stole. Sušené švestky nebo hrušky dodávaly energii po dni půstu.
Perníky: Pokud doma zbyla mouka a trochu koření, pekly se jednoduché perníčky nebo koláče, které provoněly celý dům.
Skromnost, která hřála víc než zlato
Ačkoli Vánoce našich prababiček nebyly materiálně bohaté, skrývalo se v nich něco, co nám dnes často chybí – opravdová vřelost, víra a sounáležitost. Každý úsměv, každé přání či podané jablko mělo svůj význam. Tyto svátky připomínaly, že štěstí není v dárkách, ale v lidech, se kterými je sdílíme.