Kdo byl Michał Oksiński? Mladík měl povolení na zbraně
Michał Oksiński pocházel z Ostrowce Świętokrzyského a podle zveřejněných informací pracoval jako soustružník. Lidé z jeho okolí ho popisovali jako uzavřeného a málomluvného mladého muže, který se příliš nezapojoval do společenského života. Tato svědectví však sama o sobě nevysvětlují jeho násilné jednání.
Policie potvrdila, že muž nebyl před útokem trestně evidován a vlastnil legální povolení ke střelným zbraním. Povolení získal v lednu 2026 a první zbraň si podle prokuratury pořídil v březnu téhož roku. V minulosti také navštěvoval střelecký klub, jehož představitelé uvedli, že tam neabsolvoval speciální bojový ani taktický výcvik.
V době útoku používal černý automobil Subaru, který byl registrován na jeho otce. Bezpečnostní složky v autě našly další zbraně, střelivo, vojenské vybavení a další předměty související s přípravou útoku. Policisté následně objevili další arzenál také v rodinném bytě.
Podle informací agentury Associated Press zajistili vyšetřovatelé v souvislosti s případem celkem jedenáct střelných zbraní, včetně dvou poloautomatických pušek typu AR-15. Policie současně prověřuje, jakým způsobem pachatel zbraně získal a zda při útoku použil také vybavení patřící jeho otci.
Teroristický útok, nebo jiný motiv? Politici se neshodují
Jednou z nejdůležitějších dosud nezodpovězených otázek zůstává motiv útočníka. Polský premiér Donald Tusk označil událost za teroristický útok a také prokuratura zahájila vyšetřování s ohledem na možný teroristický charakter činu. To však neznamená, že vyšetřovatelé již jednoznačně zjistili, proč pachatel jednal.
Ministr vnitra Marcin Kierwiński po útoku uvedl, že dosavadní poznatky nasvědčují tomu, že mladý muž zastával velmi radikální a ultranacionalistické názory. Bezpečnostní složky podle něj prověřují možné ideologické souvislosti a také to, zda pachatele někdo inspiroval nebo mu pomáhal.
S takovým výkladem však nesouhlasil krakovský primátor Łukasz Gibała, který veřejně zpochybnil přímou souvislost činu s politickou ideologií. Na nejasnosti upozornily také některé policejní zdroje citované polskými médii.
Ministr následně zdůraznil, že vyšetřování pokračuje a že dosavadní poznatky nelze považovat za definitivní závěry. Oficiální motiv útoku proto k 10. listopadu 2026 zůstává neobjasněný.
Vyšetřovatelé zkoumají telefony, internetové kontakty i nalezené symboly
Polská prokuratura se nyní soustředí na rozsáhlé vyhodnocování důkazů. V automobilu pachatele byly nalezeny čtyři mobilní telefony, jejichž obsah se kriminalisté snaží zpřístupnit. Zkoumají také další elektronická zařízení a předměty, které muž používal před útokem.
Cílem je zjistit, zda Michał Oksiński jednal skutečně sám, případně zda ho někdo k útoku podněcoval nebo mu poskytoval pomoc. Podle ministra spravedlnosti Waldemara Żureka dosavadní poznatky naznačují, že mohl jednat samostatně, ovšem vyšetřovatelé tuto možnost musí důkladně prověřit.
Pozornost kriminalistů přitahují rovněž symboly a nášivky nalezené na útočníkově oblečení a v jeho domácnosti. Mezi zajištěnými předměty byla například žlutá vlajka s černým hadem, známá jako Gadsdenova vlajka, jejíž historický původ sahá do období americké revoluce. Samotná přítomnost takového symbolu ale ještě neprokazuje konkrétní motiv trestného činu.
Prokuratura zároveň prověřuje časovou posloupnost událostí a přesné okolnosti vražd v rodinném bytě. Smrt samotného útočníka tento proces komplikuje, protože kriminalisté již nemohou získat jeho přímou výpověď.
Krakov drží smutek. Lidé přinášejí svíčky a květiny
Tragédie zasáhla celé Polsko. V historickém centru Krakova začali lidé bezprostředně po útoku vytvářet pietní místa, na která nosí květiny, svíčky a vzkazy věnované obětem. Město vyhlásilo několikadenní smutek a zrušilo řadu veřejných kulturních akcí.
V pondělí večer se v Krakově uskutečnil také tichý pietní pochod, při kterém se lidé společně sešli na Hlavním náměstí, aby uctili památku zavražděných. Akce se zúčastnili mimo jiné polský prezident Karol Nawrocki a premiér Donald Tusk.
Silným symbolem společného smutku se stalo také přerušení tradičního troubení z věže Mariánského kostela, které patří k nejznámějším krakovským tradicím. Město se tak alespoň symbolicky zastavilo, aby vzdalo úctu lidem, kteří v sobotu přišli o život.
Krakovské úřady navíc otevřely kondolenční knihy a zajistily psychologickou pomoc obyvatelům, svědkům střelby i dalším lidem, které událost zasáhla.