Problémy začaly už na začátku roku. V říjnu se situace výrazně zkomplikovala
Podle ředitele Městského hospodářství a správy lesů Trenčín Štefana Škultétyho se první známky nestability objevily již počátkem roku 2026.
Tehdy pracovníci zaznamenali padající kameny během rekonstrukce Župního domu. Stavební práce musely být přerušeny, aby mohlo dojít k zabezpečení ohroženého prostoru.
Po provedení prvních sanačních opatření se zdálo, že je problém alespoň dočasně pod kontrolou.
Jenže během října se kameny začaly uvolňovat znovu, tentokrát na dalších místech skalního masivu.
Nejvíce problémů bylo zaznamenáno v oblasti nad bývalým Muzeem kol, které se nachází pod hradem.
Jeden z kamenů se podle představitelů města uvolnil přímo z hradního opevnění a následně vyvolal další sesuv kamenů ze skály.
Později došlo k dalšímu pádu horniny a menší úlomky byly zaznamenány také v blízkosti okolních garáží.
Padající kámen zasáhl budovu pod hradem
Další podrobnosti popsal ředitel Trenčínského muzea Peter Martinisko.
Podle jeho vyjádření vznikla ve zdivu na hradním skalním masivu dutina, označovaná jako kaverna. Právě z tohoto narušeného místa se uvolnilo několik kamenů.
Část z nich zůstala na skalním svahu, jeden však dopadl až k budově pod hradem a poškodil ji.
Incident ukázal, že problém nespočívá pouze v postupném zvětrávání horniny, ale také ve stavu některých částí historického opevnění.
Přesto Martinisko zdůraznil, že podle dosavadních informací nehrozí bezprostřední zřícení celé hradní zdi.
Nebezpečné úseky je však nutné zabezpečit, aby se předešlo dalším škodám.
Do akce vyrazili horolezci. Zajišťují nebezpečné části hradeb
Na skalním masivu zasahovali již v pátek 6. a v sobotu 7. listopadu specializovaní pracovníci a horolezci.
Jejich úkolem bylo zmapovat riziková místa, odstranit některé uvolněné kameny a vyčistit nejnebezpečnější úseky.
Zabezpečovací práce následně pokračovaly také na hradních zdech.
Horolezci instalují ochranné sítě a další zabezpečovací prvky, které mají zabránit uvolňování kamenů z poškozeného zdiva.
Vedle okamžitých zásahů se připravují i dlouhodobější opatření.
Městský krizový štáb rozhodl o pravidelném sledování stavu skalního masivu. Správce bude rizikové oblasti monitorovat každý den.
Dalším krokem bude odstranění náletových dřevin a vegetace, které komplikují přístup k jednotlivým částem skály.
Teprve poté bude možné provést podrobný inženýrskogeologický průzkum a připravit projekt potřebných sanačních prací.
Mimořádná situace může trvat déle než rok
Primátor Richard Rybníček upozornil, že vyřešení problému nebude otázkou několika dnů ani týdnů.
Podle jeho odhadu může mimořádná situace trvat nejméně jeden rok, případně i déle.
Během této doby bude nutné provést odborné průzkumy, vyhodnotit stabilitu horniny a určit nejvhodnější způsob zabezpečení.
Řešení navíc komplikuje rozdělení vlastnictví.
Zatímco samotný skalní masiv patří městu Trenčín, historický hrad je ve vlastnictví Trenčínského samosprávného kraje.
Na přípravě a realizaci opatření proto musí spolupracovat město, kraj i Trenčínské muzeum, které hrad spravuje.
Cílem je připravit společný postup, jenž odstraní příčiny současného problému a zároveň zajistí dlouhodobou bezpečnost historické památky.