Naopak íránská agentura Fárs uvedla, že Írán žádná přímá jednání se Spojenými státy nevede. To vyvolává pochybnosti o skutečném stavu situace.
Napětí kolem Hormuzského průlivu
Celá situace se odehrává v kontextu nedávných hrozeb. Trump ještě v sobotu varoval, že pokud Írán neotevře strategický Hormuzský průliv, může dojít k útokům na energetickou infrastrukturu.
Tento průliv je klíčový, protože jím prochází přibližně 20 % světových dodávek ropy a plynu.
Írán reagoval hrozbami proti energetickým a odsolovacím zařízením v regionu a fakticky průliv uzavřel, což donutilo některé státy hledat alternativní trasy a využívat své zásoby.
Eskalace konfliktu v regionu
Napětí mezi USA, Izraelem a Íránem eskalovalo už koncem února, kdy USA a Izrael provedly útok na íránské cíle. Teherán následně odpověděl údery na Izrael a státy v Perském zálivu, kde se nacházejí americké základny.
Současné pozastavení útoků tak může být pokusem o deeskalaci, strategickým manévrem nebo pouze krátkou pauzou před dalším vývojem.
Co bude dál?
Situace zůstává nejasná. Rozhodujících bude následujících několik dní, během kterých se ukáže, zda jednání povedou k reálnému uklidnění situace, nebo jde jen o dočasné gesto.
Jedno je jisté: Blízký východ stojí na křehké hraně mezi konfliktem a možným obratem.