Poslední setkání plné energie a života
O to silnější kontrast představuje jejich poslední osobní setkání. Na konci loňského roku se spolu objevili před objektivem a Potměšil tehdy působil ve výborné formě.
Podle Kuklové byl plný života, energie a vnitřní síly, nic nenasvědčovalo tomu, že by ho trápily vážné zdravotní problémy. Právě tento obraz si v sobě nese jako poslední živou vzpomínku.
Člověk, který inspiroval i v těžkých chvílích
Kuklová vnímala Potměšila jako osobnost, která si i přes náročný životní osud dokázala zachovat klid, nadhled a vnitřní rovnováhu. Jeho přístup k životu podle ní budil respekt i obdiv.
Zároveň připomněla, že jejich společná práce na legendární pohádce vytvořila pouto, které přetrvalo desítky let. Nešlo jen o kolegiální vztah, ale o skutečné lidské spojení.
Ztráta, která přesahuje profesní hranice
Odchod Jana Potměšila tak pro ni neznamená pouze ztrátu kolegy. Ztratila člověka, který byl součástí jejího života po dlouhá léta.
Vzpomínky, které po něm zůstaly, mají dnes jinou váhu – a poslední dopis se stal symbolem tichého, nedokončeného rozloučení, které bude už navždy otevřené.