Ve věku osmi let Paul nedůvěřoval systému zdravotní péče poté, když ho lékaři donutili k léčbě, která mu jen přihoršila – bylo mu řečeno, aby se snažil normálně dýchat mimo železné plíce, což vedlo k tomu, že zmodral a omdlel. Nakonec se jim, ale podařilo najít terapeuta, jehož metoda byla velkou pomocí.
Paní Sullivanová, která pracovala pro nadaci March of Dimes bojující za ukončení dětské obrny, naučila Paula takzvané „žabí dýchání“. Podstatou techniky je, že jako žáby musíte vzduch polykat po doušcích takříkajíc pomocí krčních svalů.
Terapeut chlapci slíbil, že pokud se mu touto technikou podaří volně dýchat 3 minuty, dá mu štěně jako dárek. Paul vynaložil velké úsilí a podařilo se mu dosáhnout svého, a tak získal slíbené štěně Ginger .
Byl také schopen vyjít na verandu a do zahrady bez pomoci, a to mu umožnilo uvědomit si, že je schopen mnohem víc, než si myslel. Dokončil školu, poté studoval práva na Texaské univerzitě, aniž by musel osobně navštěvovat hodiny, a stal se soudním právníkem.
Paul říká, že žil ve všech směrech plnohodnotný život: cestoval letadly, byl zamilovaný, chodil i do strip baru, zkrátka naučil se žít se svými omezenými schopnostmi.
Před pár lety začal psát své paměti – psaní s perem v ústech. Memoár „Tři minuty pro psa: Můj život v železné plíci“ vyšel v roce 2020 a měl velký úspěch.
„Nezáleží na tom, odkud pocházíte, jaká je vaše minulost nebo jakým problémům čelíte. Můžete opravdu cokoliv. Jen musíte být odhodlaní a tvrdě pracovat,“ napsal.