Problém se během léta postupně šířil po Slovensku
Rimavská Sobota ani Pača nejsou izolované případy. Mimořádná situace kvůli zásobování pitnou vodou byla během září vyhlášena také například ve Švedláru, Mošurově, Veľkém Slivníku, Sedmerovci nebo Detvianské Hutě.
Někde byla voda dostupná pouze několik hodin denně. V Mošurově například obyvatelé dostávali vodu z veřejného vodovodu jen ve stanovených hodinách a zároveň platil zákaz používat pitnou vodu na zalévání zahrad, mytí automobilů nebo napouštění bazénů.
Vyhlášení mimořádné situace neznamená, že jsou celé obce bez jediné kapky vody. Umožňuje ale státu a samosprávám aktivovat mimořádná opatření, organizovat nouzové zásobování a zapojit další složky včetně armády.
Nejde už jen o několik vyschlých studní
Rozsah problému ukazují i nejnovější údaje Slovenského hydrometeorologického ústavu. Monitoring k 1. listopadu 2026 ukazuje, že dlouhodobý deficit vláhy stále zasahuje velkou část Slovenska.
V povrchových vrstvách se situace díky říjnovým srážkám místy zlepšila. Jenže hlouběji v půdě zůstává problém mimořádně vážný. Podle SHMÚ přetrvává extrémní nedostatek vláhy přibližně na třech čtvrtinách území Slovenska. Nejnižší nasycení půdy je místy na jihu středního a východního Slovenska, kde klesá pod deset procent.
Na některých místech trvá sucho už půl roku
Současná situace nevznikla během několika horkých týdnů. Slovensko se s výrazným srážkovým deficitem potýká prakticky celý rok 2026.
SHMÚ uvádí, že na Zemplíně a Podunajské nížině, ale místy také na Gemeru, Spiši, Šariši, Záhoří nebo středním Pováží, lze vysledovat období sucha trvající 180 dní a déle. Za posledních 90 dní chybí na některých místech přes 150 milimetrů srážek proti obvyklým hodnotám.
Dlouhodobě suchá půda přitom ovlivňuje nejen zemědělství. Postupně klesá také vydatnost mělkých pramenů a studní, na kterých jsou některé menší obce stále přímo závislé.