Filipovského hluboký zájem o dýmky však skutečně rozvinul až Jan Werich (†75). Werich byl znalcem dýmek a jejich zpracování a sdílel s Filipovským své vědomosti o materiálech, kvalitě dřeva a dalších detailech, které činí z dýmky nejen kuřácký nástroj, ale i umělecký předmět.
Dýmka jako obřad
Pro Filipovského byla dýmka mnohem víc než jen prostředkem ke kouření. Považoval ji za předmět, který si zaslouží péči a úctu. „Dýmka se laská. Cigareta nebo doutník se zahazují. Dýmka zůstává, tím je určena její majestátnost,“ vysvětloval. Když neměl dost času na přípravu dýmky během krátkých pauz na natáčení, sáhl po cigaretě, ale s lítostí.
Výjimečné kousky od Wericha a Voskovce
Mezi Filipovského oblíbené dýmky patřily ty, které dostal od Wericha a Voskovce. Dýmka Parker byla darována ke sté repríze hry Caesar, zatímco Dunhill přišel při 150. repríze Těžké Barbory. Dunhillka se stala jeho největší chloubou a byla označována za „královnu“ mezi jeho dýmkami.