V některých zemích je situace neobvyklá
Zvláštní vývoj zaznamenalo například Nizozemsko, které letos evidovalo první lidské infekce západonilským virem od roku 2020.
Severní Makedonie zase podle dostupných údajů čelí bezprecedentnímu počtu případů, především v okolí hlavního města Skopje.
Výskyt infekce přitom závisí na řadě faktorů včetně počasí, aktivity komárů a přítomnosti infikovaných ptáků.
Až 80 procent nakažených nemusí nic poznat
Počet skutečně nakažených lidí je pravděpodobně výrazně vyšší než počet potvrzených případů.
Podle Světové zdravotnické organizace přibližně 80 procent lidí po infekci nemá žádné příznaky.
U části nakažených se rozvine takzvaná západonilská horečka. Mezi možné příznaky patří horečka, bolest hlavy a těla, únava, nevolnost, zvracení, kožní vyrážka nebo zvětšené lymfatické uzliny.
Vážné komplikace mohou zasáhnout mozek
U malé části nakažených může mít infekce mnohem závažnější průběh.
Virus může zasáhnout centrální nervový systém a způsobit například encefalitidu, tedy zánět mozku, nebo meningitidu – zánět mozkových blan.
Největší riziko vážného průběhu mají především starší lidé a osoby s oslabeným imunitním systémem.
Proti západonilskému viru zatím není pro lidi schválena vakcína a neexistuje ani specifická antivirová léčba. Léčba se proto zaměřuje především na zvládání příznaků a případných komplikací.
Úmrtí přibývají
S rostoucím počtem potvrzených infekcí se zvyšuje také počet úmrtí spojených s onemocněním.
Podle údajů ECDC bylo už začátkem září v Evropě hlášeno 61 úmrtí souvisejících se západonilskou infekcí. Nejvíce jich připadalo na Itálii.
To ale neznamená, že virus představuje stejné nebezpečí pro každého. U většiny infikovaných se žádné příznaky vůbec nerozvinou.