Pro zachování Komise se postavila například Miriam Lexmann (KDH) nebo zástupci Progresivního Slovenska a frakce Renew Europe – Ľudovít Ódor, Ľubica Karvašová, Martin Hojsík, Veronika Cifrová Ostrihoňová, Michal Wiezik a Lucia Yar.
Naopak hlas proti šéfce EK odevzdali Milan Uhrík a Milan Mazurek (oba Republika), ale i nezařazení poslanci ze Smeru-SD a Hlasu-SD – například Monika Beňová, Ľuboš Blaha, Erik Kaliňák nebo Branislav Ondruš.
Stín Pfizeru a utajené SMS zprávy
Za iniciativou stál rumunský europoslanec Gheorghe Piperea z frakce ECR. Hlavní motivací byly pochybnosti kolem transparentnosti předsedkyně během pandemie COVID-19. Kritika mířila především na nezveřejněné komunikace s šéfem Pfizeru Albertem Bourlou, které se týkaly miliardových objednávek vakcín.
Navzdory tomu, že Evropský soudní dvůr dal novinářům za pravdu, že mají právo do těchto zpráv nahlédnout, Komise je dosud nezpřístupnila. Odpůrci také mluví o možném zneužití prostředků EU a zásazích do voleb v Německu a Rumunsku.
Von der Leyenová všechna obvinění odmítá jako lživá a tvrdí, že jde o snahu o destabilizaci evropských institucí.
Jednota, nebo strach z extrémů?
článek pokračuje na další stránce..