Spolupracoval také s Podtatranským osvětovým střediskem v Popradu, kde se podílel na ukázkách tradičních řemesel a předával své zkušenosti dalším generacím.
Jeho poslední rozhovor dnes působí mrazivě
Jen krátce před svou smrtí vystoupil na festivalu v Kežmarku, který se konal od 10. do 12. července.
Festival následně zveřejnil videorozhovor, ve kterém s nadšením vyprávěl o své celoživotní lásce k lidovým tradicím a poctivé ruční práci. Video si na sociálních sítích získalo velkou pozornost.
Až později vyšlo najevo, že šlo o jeho poslední vystoupení před kamerou.
Jedna z návštěvnic festivalu později napsala:
„Mluvila jsem s ním. Řekl mi: Prodám všechno, co mám, a už to dělat nebudu. Už měl svůj plán v hlavě… Věděl, co přijde. A že tohle bude jeho poslední jarmark.“
Tato slova ale nejsou nijak potvrzena a vycházejí pouze z osobní vzpomínky návštěvnice zveřejněné na sociálních sítích.
Kolegové nemohou jeho odchod pochopit
Náhlá zpráva zasáhla také jeho kolegy z řemeslnické komunity.
Jeden z nich vzpomínal, že se s Jozefem setkal ještě den před tragickou zprávou.
„Pořád tomu nemohu uvěřit. Ještě včera jsme se potkali v Kežmarku. Povídali jsme si o opascích, přezkách, řemesle, o mistrech a o tom, co je ještě potřeba udělat. Měl jsi jiskru v očích, chuť tvořit a plány do budoucna. A dnes tu najednou nejsi. Odešel jsi příliš brzy.“
Na sociálních sítích přibývají také další kondolence od lidí, kteří Jozefa Drozda osobně znali nebo obdivovali jeho práci.
Mnozí připomínají, že po sobě nezanechal jen krásné výrobky, ale také výraznou stopu v uchovávání slovenských lidových tradic.